Noc oživlých mrtvol

Noc oživlých mrtvol z roku 1990 je ukázkou kvalitního hororu snad po všech stránkách. Příznivce původního kousku by snad urazit neměl, ale s jeho překonáním bude mít vždy problémy. Už jen proto, že je druhý. Ale napětí, dobrá masky, svižný děj, herecké výkony, rozuzlení, to vše je na dobré úrovni.

STARÁ DOBRÁ KLASIKA O ZOMBIE.V DNEŠNÍ DOBĚ SE MÁLO KTERÝ FILM MŮŽE TĚMHLE STARÝM KLASIKÁM VYROVNAT.DOPORUČUJI VŠEM FANOUŠKŮM ZOMBIE HORORŮ.

Skupina obklíčených v domě uprostřed ničeho, zombie všude okolo. Kdo by to neznal. Pomalý, přesto velmi poutavý film. Ale že se tahle verze může plnohodnotně rovnat Romerově klasice, to jsem opravdu nečekal. Je to stejně minimalistické, atmosferické a úžasné, ne-li ještě lepší. Herci působí přirozeně, Tonny Todd je charismatický (fandil jsem mu) a pan Cooper je protivný, jak jen může být. No a konec, i když lehce pozměný, je opět skvělý. Od Saviniho bych čekal spíše gore masakr, který se sice nekonal, ale to vůbec nevadí. Velmi milé překvapení a velká škoda, že toho Savini nenatočil více.

Nejedná se o vůbec špatný remake. Oproti původnímu filmu je tady dost znát, že film byl natočen v jiné době. Vezměte si už tu úvodní scénu na hřbitově. Ten první zombík vypadá asi jako můj odraz v zrcadle každé ráno, těsně potom, co vstanu. Masky a kostýmy jsou perfektní. Do toho všeho nebojácná a sexy Patricia Tallman, která zde v roli Barbary dostala trochu víc prostoru než předtím její předchůdkyně Judith O'Dea. Nezklamal mě ani Cooper, je to ještě možná větší hajzl než v původním filmu. Konec filmu je taky docela zajímavý, přestože byl trochu pozměněn. Ale přesně jak to má u takového správného hororu být, žádný happy-end.