Město smutku

Město smutku předního čínského režiséra Houa Hsiao-siena (Chou Siao-sien) patří nejen k nejvýznamnějším dílům tchajwanské kinematografie, jež na sebe v devadesátých letech upoutala velkou pozornost, ale bylo též prvním tchajwanským snímkem uvedeným v naší distribuci (viz FP 11/91). - Děj se odehrává v rozmezí dvou významných historických událostí: od kapitulace Japonska v srpnu 1945, znamenající i osvobození Tchaj-wanu od japonských okupantů, až po definitivní ústup Kuomintangu z pevninské Číny na ostrov v prosinci 1949 (čímž vznikla tzv. Čínská republika). Významné je však i třetí historické datum, 28. únor 1947, kdy vypuklo povstání s tragickými následky. Na pozadí dějin sledují tvůrci osud rodiny Linových. Hlavou rodu je starý otec Lin A-lu, ale rodinu vede nejstarší syn Wen-chung, který vlastní restauraci. Druhý syn zmizel za 2. světové války. Třetí syn Wen-liang se zaplete s pevninskými gangstery a posléze se pomátne, zatímco nejmladší, hluchoněmý Wen-čching, se drží stranou nekalých rodinných obchodů a má malý fotoateliér. Postižený fotograf se sblíží s Hinomi, sestrou svého přítele Hinoeoho, nakonec se s ní ožení a má s ní dítě. Rodinu Linových však postihnou četné tragédie, spjaté s dobou. Kromě zmíněného povstání, do něhož vstupují Hinoe a Wen-čching, to je i zapletení rodiny do konkurenčních gangsterských bojů. - Hou Hsiao-sien natočil historickou ságu, která narazila na odpor oficiálních míst právě kvůli nepříliš lichotivému, ale výstižnému obrazu poválečné tchajwanské společnosti. Rozvíjí děj pomocí retrospektiv a četných psaných komentářů, spojených s texty, jež si vyměňuje hluchoněmý Wu-čching s Hinomi, a také s Hinominými deníkovými záznamy. Významnou roli má i několik retrospektiv. Svérázný dobový komentář poskytují též diskuse několika intelektuálů, kteří se scházejí ve Wen-čchingově ateliéru. – Město smutku je první částí tzv. historické trilogie či trilogie smutku, k níž patří dále filmy Loutkář (1993) a Dobří muži, dobré ženy (1995). - Kultivovaný snímek se opírá o čínské reálie, jež jsou západnímu divákovi vzdálené a nesporně mu ztěžují orientaci. Proto je dílo opatřeno obsáhlým úvodním textem, jenž se zmiňuje i o významu různých použitých jazyků. Tomáš Bartošek, Filmový přehled 2004/10