Ztraceni v moři

Přes všechna ta vysoká hodnocení si nemůžu pomoct, ale navzdory prvotřídními obsazení tomu do opravdu dobrého filmu ledacos chybí. Především scénář je mírně řečeno přehnaně zacílený a nepřesvědčivý a potřebovalo to i fundovanější režijní vedení. S ním souvisí i špatný výběr představitelů dětských rolí. Přes všechnu snahu hvězd v hlavních rolích je tenhle film přinejlepším průměrný a velmi snadno zapomenutelný. Ale to jen můj osobní pohled. Jsem přesvědčen, že zejména naše lepší polovičky viděly tenhle snímek úplně jinak!

Podle názvu jsem čekal, že někdo vypluje na moře a něco se stane. Stalo se i bez vyplutí. Psychologické drama, mající s názvem společné spíš "duševno" než fyzično. Jako drama možná dobrý, ale název dost zavádí, a "kdybysem to bejval věděl, tak bysem se nedíval".

Výborně obsazený, dojemný, ale přesto ne laciným sentimentem přetékající snímek, zobrazující zajímavé téma návratu ztraceného dítěte... Na první pohled jde o jednoznačnou záležitost - syn je zpátky u rodiny, živý a zdravý - hurá, sláva, radujme se - vše se v dobré obrátilo!!! Jenomže skutečnost je mnohem složitější. Těch cca 10 let se nedá jen tak smazat anebo nebrat na vědomí. Nevrátil se maminčin malý chlapeček, ale dospívající kluk, citově pevně zakořeněný ve vztahu k mrtvé ženě, kterou považoval za svoji maminku a k muži, který pro něho byl celou tu dobu tátou. Milovaným tátou. A najednou si má zvykat na docela jinou rodinu, která je sice jeho biologicky vlastní, ale s níž ho zdánlivě nespojují žádné vzpomínky, žádná pouta... Jak tohle všechno vyřešit? Žádné rozhodnutí není to 100% správné, každé má své pro i proti a každé bude někoho bolet.

Psychologické drama, které se zaměřuje na vztahy v rodině po ztrátě jednoho z dětí. Vynikající Michelle Pfeiffer, která roli zoufalé matky která se potácí v depresích vystihla naprosto dokonale a už si v té roli nedovedu představit někoho jiného. Také jsem moc nepochopila ten český název. Ale velmi povedené drama.