Oněgin

neobyčejně nudné a rozvleklé je filmové zpracování ruského klasického díla a. s. puškina evžen oněgin. z literární výsosostné látky se ale filmařům podařilo natočit jen slabě podprůměrné dílo, které se do této kategorie dostalo jen díky své původní předloze. k dalším kladům, které film pozvedly od dna alespoň blíže ke zlatému středu patří kamera a neošizené reálie s celkovou výpravou. autoři se drželi předlohy vcelku pevně, ale neumí psát azbukou a vyjma známé soubojové scény mezi oněginem a lenským však divák více přesahu ze zfilmované klasiky nedostane. filmovou adaptaci evžena oněgina tak lze doporučit hlavně všem těm, co puškinovo veledílo nečetli a také těm, co se specializují na adaptované literární odkazy. v celkovém hodnocení je dnes již více než jisté, že tato verze evžena oněgina, k velké škodě zcela oproštěna od čajkovského hudebního motivu, propadla nejenom v kinematografickém žebříčku do nejslabších polí filmařského středu, ale též u laické veřejnosti.

Na jedno pozretie to bolo dobré. Kto vie akú mienku o sebe mal ten Onegin, ked odmietol lásku peknej a tichej Tatiani.Nakoniec mu ona dala košom,ked už bola kniažna. Nechcela si zničiť spoločenské postavenie a chcel byť verná mužovi. A nakoniec čo je to za charakter, ked v súboji zabíje praiteľa.

Angličtí suchaři hrají rozervané ruské duše. No potěš. Se mohli naučit aspoň azbuku, nebo dopisy psát francouzky, jak bylo tehdy v módě. Tak jako kvalitní samurajský film může vzniknou pouze v Japonsku, tak zfilmování ruské klasiky by mělo být výhradně v rukou ruských tvůrců. Celý film se nese v jednom duchu, žádné výrazné emoční zvraty a gradace. Když jedna z postav pronese větu „Je víc stejný než býval dříve“ vystihuje tím celou linii filmu. Taktéž by bylo na místě, když se jedná o adaptaci, dodržovat určité reálie a skutečnosti uvedené v předloze.

Zajímavý film - hlavně na začátku se mi to líbilo, potom už to podle mně tak nějak ztratilo tu správnou jiskru.Alespoň že tu hrál Ralph Fiennes, kvůli kterému jsem se na to vlastně podíval.