Brána sedmi moří

"Brána sedmi moří". Je tak nazváno Marseille, přístavní město v jižní Francii. Křižovatka světa a brána Francie. Snad nikde, kromě velkých přístavů východoasijských, se nemluví tolika jazyky, snad nikde nenalezne se pohromadě tolik lidských ras v nejpestřejší směsici. Zachytit věrně tuto lidskou kulisu bylo pro filmaře těžším úkolem, než zrekonstruovat nějakou dávno zašlou lidskou událost. Ve filmu "Brána sedmi moří" se zhostil toho úkolu režisér James Whale se zdarem a podařilo se mu vytvořit plastický obraz života v marseillském přístavu. V tomto shonu se pak odehrává prostý, jímavě lidský příběh. V marseillském přístavu je bar, v němž vládne starý Cesar. Je velmi hrdý na svého syna Maria a těší se již na dobu, kdy Marius se s Madelon ožení. Osmnáctiletá Madelon mu však přinese jednoho dne zlou zprávu: Marius neodolal své touze stát se námořníkem a odejel s lodí Malaise na tři roky na moře, aniž by to otci oznámil. Madelon, která brzy poznává, že bude mít dítě, je neméně zoufalá. Když jí jednoho dne hodný pan Panisse nabízí sňatek, svěří se mu se svými starostmi. Panisse ji přesvědčí, že cizí děcko mu nebude naprosto vadit, naopak, že je bude považovat za svého syna a dědice. Tak se Madelon stává jeho ženou. Děcko se narodí a všichni jsou šťastní. Cesar si hraje na dědečka a Panisse svého syna přímo zbožňuje. Také Madelon je šťastná - až když se jednoho dne Marius. Mladý muž žádá ženu a dítě, jež se tak stává středem osudů několika lidí. Rozhodnutí a rozřešení přináší závěr filmu. V popředí děje stojí tři postavy, které hrají Wallace Beery jako otec Mariův, Frank Morgan jako Pannise a Maureen O'Sullivanová nevybočuje z tohoto prostředí, zůstává svým zjevem a hrou srdečným děvčetem, s trochou úžasu přijímající obraty svého života. Představitel Maria (John Beal) má při tom na počátku a na konci úlohu téměř jen epizodní.