Pošli to dál

Nápad to byl slibný. Prokážete někomu velikou službu, ale neočekáváte, že vám ji někdy oplatí. Místo toho mu řeknete, aby ji „poslal dál" a na oplátku pomohl dalším třem lidem. Každý z nich pak pomůže dalším třem a ti pak... zkrátka lidumilská varianta klasického řetězového dopisu. V ideálním světě by to fungovalo báječně, jenže ideální svět neexistuje. Však se také myšlenka zrodila v hlavě idealistického jedenáctiletého chlapce. Trevor (Haley Joel Osment) právě nastoupil do sedmého ročníku školy a poznal tam nejen způsob, jak propašovat nůž přes detektory u vchodu, ale i jednoho zajímavého člověka. Učitel Eugene Simonet (Kevin Spacey), intelektuál s tváří zjizvenou popáleninami, začal svou první hodinu kladením otázek jako „Co pro vás znamená svět?", „Co si myslíte, že od vás svět očekává?" a „Zajímáte se o to, co se děje za hranicemi vašeho města?" Na tu poslední zněla odpověď „ne" a Trevor věděl proč: „Protože je nám jedenáct." Jistě, bylo jim jedenáct a Simonet si nedělal žádné iluze, že když jim zadá svůj tradiční domácí úkol na celý rok, dočká se jakéhokoli skutečného výsledku. Zadání znělo: Vymyslete způsob, jak změnit svět k lepšímu - a realizujte jej. Učitel samozřejmě chtěl jen přimět žáky k zamyšlení, ale Trevor byl neobyčejný chlapec a pustil se do úkolu s nevídanou vervou. Vymyslel plán Pošli to dál a sám podnikl první krok, když si domů nerozvážně přivedl zoufalého bezdomovce Jerryho (Jim Caviezel), dal mu večeři a peníze na čisté oblečení a nechal jej vysprchovat a přespat v garáži. Trevorova matka Arlene (Helen Huntová) byla možná přepracovaná alkoholička, ale na synovi jí záleželo víc než na čemkoli jiném. Když doma našla Jerryho a dozvěděla se, že Trevora napadlo vzít si jej domů kvůli školnímu úkolu, vydala se rozběsněně za Simonetem. Samozřejmě si na první pohled nijak zvlášť nepadli do oka, ale Trevor už měl plán. Terčem jeho druhého dobrého skutku bude Simonet, kterého chlapec rutinovaně spáruje s matkou coby náhradu za alkoholického otce (Jon Bon Jovi). Jak víme z vedlejší dějové linie, ve které sledujeme houževnatého reportéra (Jay Mohr), který pátrá o několik měsíců později po původu Pošli to dál, plán se uchytil. Jenže život umí být pěkná mrcha a dobré úmysly často nestačí... Nápad to byl slibný. Kniha Catherine Ryan Hydeové, která filmu posloužila jako předloha, byla veleúspěšným bestsellerem, do hlavních rolí se podařilo získat koňskou dávku oscarového talentu a režisérka Mimi Lederová, chráněnkyně samotného Velkého Stevena, bažila po možnosti dokázat světu, že umí bombardovat lidi nejen kometami (Drtivý dopad), ale i emocemi. Inu a tak si zabombardovala. Pošli to dál je film především herecký a v případě tak dobrých herců, jakými jsou Haley Joel Osment (nominace na Oscara), Helen Huntová (Oscar) a Kevin Spacey (dva Oscaři), šlo prakticky o sázku na jistotu. Jenže každý favorit může občas klopýtnout, když jeho žokej, tj. v našem případě scenáristka a režisérka, nemá dostatečně pevnou ruku. Ústřední herecké souhvězdí odvedlo kus poctivé práce a úspěšně se mu daří získat naše sympatie, potažmo soucit. Stačila , jen" ona pevná ruka filmařova. Ukažme si na ni. Scenáristka Leslie Dixonová to zkrátka nezvládla. Slušně si poradila s intimními hereckými momenty (protože se v nich mohla spolehnout na podporu silného obsazení), ale struktura, vývoj a vyústění příběhu jako celku postrádá obratnost a nápaditost a naopak oplývá nechutnou manipulativností. Zatímco v knize prý (nečetl jsem ji) Simonet přišel ke svému zranění ve vietnamské válce, scenáristka filmu jeho původ pozměnila tak, aby mohl být odhalen v tu „nejpříhodnější" chvíli - rozuměj ve chvíli, kdy může na diváka dopadnout tím nejmanipulativnějším způsobem a předznamenat to, co se má stát o několik minut později. Jindy jako příklad představy scenáristky o směstnání jemného přediva mnoha podzápletek knihy do dvouhodinového filmového koncentrátu může posloužit scéna, ve které jistá osoba, jež „to potřebuje poslat dál", vystoupí z auta na mostě a pokračuje pěšky. Hned po pár metrech samozřejmě narazí na ženu, která se odhodlává k sebevraždě. Vrcholem manipulativnosti je pak doslova odporný závěr, ve kterém se scénář odklání od tóniny předchozího vyprávění a v zájmu ždímání slziček protagonistům příběhu bezcitně hází hrách pod nohy. Žádná sláva není ani suchopárná televizní režie Mimi Lederové a nebýt výtečných herců bylo by drama zhruba na nemastné neslané úrovni jejího Drtivého dopadu - aniž by mělo šanci na spasení nějakou efektní kometou. Když k tomu připočteme překvapivě chladnou a odtažitou kameru Olivera Stapletona a hudbu Thomase Newmana, která až příliš často připomíná, ba místy dokonce bezostyšně vykrádá autorovu vlastní Americkou krásu, můžeme filmařskou „auru" snímku zaškatulkovat jako průměr. Pošli to dál není špatný film. Jen slibuje víc, než skutečně nabízí. Závan zaživa pohřbeného talentu je jako obvykle smutný a až příliš okaté ambice tvůrců tentokrát evidentně zbytečné. Ondřej Vosmík Cinema 2001/2/72 Autor/Zdroj: Vosmik Ondřej/Cinema Televizí odchovaná režisérka Mimi Lederová se ve filmové tvorbě prosadila dvěma velkorozpočtovými snímky, The Peacemaker a Drtivý dopad. Její další dílo podle románu Catherine Ryan Hydeové Pošli to dál je naopak téměř komorní psychologickou studií s výrazným morálním akcentem. - Jedenáctiletý Trevor žije na lasvegaském předměstí jen s alkoholickou matkou Arlene. Na začátku sedmé třídy dostanou on a jeho spolužáci od učitele občanské nauky Eugena Simoneta svérázný úkol: vymyslet způsob, jak zlepšit svět, a pokusit se myšlenku realizovat. Chlapec přijde s nápadem poskytnout zásadní pomoc třem lidem, z nichž každý ji pak má "oplatit" dalším třem. Trevor je silně zklamán svým neúspěchem, protože se mu mimo jiné nedaří dát dohromady matku s obdivovaným pedagogem (zjizveným po těžkých popáleninách), avšak neví, že se jeho myšlenka ve skutečnosti přece jen uchytila a lavinovitě se šíří po celé zemi... - Mimi Lederová nahlíží nevlídný svět nižších sociálních vrstev jakoby naivníma očima dětského hrdiny; zachovává realistický charakter vyprávění, avšak retušuje naturalistické detaily a výjevy. Ani tak se jí však nepovedlo učinit utopickou nadsázku přijatelnou. Naivismus příběhu vyvažuje pouze přesvědčivé zachycení okrajových čtvrtí Las Vegas a herecká suverenita hlavních představitelů Kevina Spaceyho, Helen Huntové i malého Haleyho Joela Osmenta, známého především z hlavní role v Šestém smyslu. Zdeno Kubina Filmový přehled 2001/2/17 Autor/Zdroj: Kubina Zdeno/Filmový přehled