Aberdeen

Kaisa je elegantní mladá žena, jejíž kariéra v londýnské právnické firmě zrovna nabírá na rytmičtějších obrátkách. Ráno po firemním večírku uspořádaném na její počest však Kaisu z kocoviny probudí vlezlé zvonění telefonu, který – jak už to telefony po ránu mají ve zvyku - nemá v úmyslu nic dobrého: matka Helen se rozespalé dceři pokouší vysvětlit, že umírá na rakovinu a že by se ještě ráda naposled viděla s jejím otcem. Osud i vzájemné odcizení totiž rodinu rozmetaly do tří vzdálených koutů světa: zatímco matka zůstala ve skotském Aberdeenu a dcera hledá štěstí v Londýně, otec Tomas zase žije (nebo spíš živoří) v Oslu. Rodinným srazům se v posledních tak deseti letech vyhýbali jako severští filmaři vánočním komediím. Minulost, na kterou by Kaisa tak ráda zapomněla a kterou určitě nerozpitvávala ve svých selektivních životopisech, se tedy hlásí ke slovu nelítostně a hned. Mladá žena vyhodí z bytu příležitostného milence, jehož jméno se jí s posledním směšným orgasmem vykouřilo z hlavy, a vypraví se do Norska za otcem. Tomas je alkoholik a dcera ví, že s ním nebude lehké pořízení. Proto mu skutečný cíl jejich cesty nejdřív zamlčí. Do letadla ovšem opilce chrastícího lahvemi nevezmou, a tak Kaise nezbývá než se s Tomasem, který netouží po ničem jiném než po permanentním „doplňování tekutin", vypravit do dalekého Aberdeenu vypůjčeným autem. Mladá žena ovšem netuší, co všechno ji na dlouhé cestě čeká. Uhlídat vzpurného notorika není to hlavní: putování předjarní mrazivou krajinou se pro dvojici stává zkouškou, v níž postupně bere za své jejich vzájemná averze i letité odcizení. Spíš než otec s dcerou se z nich stávají dvě osamělé lidské bytosti, jež se kvůli sobě navzájem rozhodnou svést zápas se svými zlozvyky. Ani Kaisa se svou slabostí pro drogy totiž není „čistá"... Naštěstí cestou potkávají dobráckého Clivea, který se ukazuje být pomocníkem v nouzi i svérázným katalyzátorem jejich problémů. Norský režisér Hans Petter Moland patří mezi ty severské autory, kteří si navzdory americkým či komerčním zkušenostem uchovávají podmračeně analytický pohled Bergmanových následovníků. Zkoumání mezilidských vztahů se pro něj stává bránou k existenciálním úvahám o lidské samotě a potřebě komunikovat i za tu cenu, že se člověk ve snaze poznat sebe sama i toho druhého dostane na samé dno zoufalé beznaděje. Už ve svém předchozím snímku - debutu mrazivého názvu Kjaerlighetens kjorete (Nula stupňů Kelvina) - však tento autor dokázal, že svůj smysl pro temně vypjatou dramatičnost dokáže přetavit v divácky poutavou podívanou. Molandova pochmurná road movie o pozdním poznávání otce a dcery měla světovou premiéru na letošním MFF v Karlových Varech, odkud si odvezla ocenění za nejlepší mužský herecký výkon pro fenomenálního lana Harta. Právě představitel přirozeně laskavého Clivea, který se neštastné dvojice v krizi ujímá, patří k živelně nápaditým prvkům výrazně oživujícím Molandův film. Tato neobyčejně obyčejná postava, nikdy neztrácející přirozený lidský nadhled, vnáší úlevný kontrast do herecké souhry pekelně přesvědčivě soustředěné Leny Headeyové (Kaisa) a skvostně depresivního Stellana Skarsgärda (Tomas). Spravedlnost neexistuje jen ve filmu: právě Skarsgärd totiž nejspíš bude za svou drásavě opravdovou studii notorika sbírat ceny všude jinde než v alkoholicky uvolněných Čechách. (Nezvykle upřímné uznání Hartovy svěží kreace ovšem nejspíš bylo také výrazem malé vzpoury karlovarské poroty, stíhané letos samými těžce chmurnými soutěžními filmy...) Režisér Moland ve spolupráci s kameramanem Philipem Ogaardem a výtvarníkem Januszem Sosnowským, s nimiž spolupracoval už na svém předchozím snímku, ovšem demokraticky neváhá protáhnout nejhrubší mravní i mechanickou špínou všechny tři své hlavní postavy. S postupem času bere za své elegantní Kaisin kostýmek i vypůjčený vůz, stejně jako povrchní sebeovládání protagonistů. Zároveň s narůstajícím počtem kilometrů, skvrn a šrámů se však obnažují jejich trpící a po pochopení volající duše... Alespoň, že v půvabné krajině míjející za oknem vozu i při letmých zastaveních, během nichž v jarní Anglii plné rozkvetlých zahrad dochází k „oteplení" vztahů, autoři Aberdeenu vytvářejí trvalý kontrast k zoufalému lidskému tápání svých postav. I když takové příliš zřetelné paralely kytiček a zvratků působí trochu vykalkulovaně, vnášejí do Molandovy „nepříjemné" komorní studie odcizených mezilidských vztahů divákovi tolik potřebnou úlevu. Mučivé hledání základních lidských hodnot se tak pro pozorného diváka mění v trýznivou, ale smysluplnou odyseu, která není tak úplně bez naděje. Alena Prokopové Cinema 2000/10/96 Autor/Zdroj: Prokopová Alena/Cinema Molanda, pojmenované podle skotského města Aberdeen, je studií vztahu uvnitř rodiny, poznamenané alkoholismem. Odehrává se převážně na cestě z Osla do Aberdeenu kam veze úspěšná londýnská právnička Kaisa svého norského otce, alkoholika Tomase. Její matka Helen totiž v aberdeenské nemocnici umírá na rakovinu a chce ještě naposledy vidět své nejbližší s nimiž se kvůli neshodám léta nestýkala. Z Tomase je alkoholická troska a Kaisa se o něj musí během dlouhéhó putování postarat. Pomůže jí v tom sympatický řidič kamionu Clive, s nímž Kaisa takřka proti svým zásadám naváže důvěrný vztah. Po dramatických zážitcích a po různých výčitkách, týkajících se společné minulosti, se však mladá žena sblíží i s Tomasem. - Hans Petter Moland rozehrál komorní drama, jež se ovšem odehrává ve dvou, respektive ve třech evropských zemích. Autor se vyhýbá jakémukoll sentimentu a zůstává ve stroze realistické poloze. Národnost hrdinů, jejich odlišné kulturní zázemi či samoyní místa děje hrají navzdory detailnímu zachyceni reálií jen podružnou roli: tvůrce se věnuje výhradně vykreslení vztahů uvnitř rodinného trojúhelníku, ovlivněného neurovnanými poměry z minulosti. Hlavními hrdiny ovšem zůstávají pouze Tomas a Kaisa . Film je tak hereckým koncertem především pro švédského představitele Stellana Skarsgaarda, jenž s Molandem spolupracovasl i na jeho starším filmu Nula stupňů Kelvina (1995). Na 35. MFF v Karlových Varech ovšem získal cenu za herecký výkon rovněž pozoruhodný Ian Hart ve vedlejší roli Clivea. Zdeno Kubina Filmový přehled 2000/11/3 Autor/Zdroj: Kubina Zdeno/Filmový přehled