Ženich na útěku

Jimmie Shannon (Chris O'Donnell) je starý mládenec z přesvědčení. Kontakt s opačným pohlavím sice a priori neodmítá, ovšem věren své víře, že kdesi hluboko uvnitř je nespoutaným divokým mustangem, se obratně vyhýbá všemu, co by si některá slečna mohla vyložit jako nabídku k sňatku. A kupodivu ze své filozofie nesleví ani ve chvíli, kdy potká Anne (Renée Zellwegerová), jež je evidentně ženou jeho života. Dotyčné to zjevně zpočátku vyhovuje, ale když tahle nezávislost trvá pomalu tři roky, všichni přátelé napravo nalevo do toho už praštili a neprovdané jsou v širém okolí jen pětileté školačky, dojde i nespoutanému mustangovi, že smyčka se začíná stahovat. Kupodivu ale nezačne prchat (jak by napovídal název filmu), nýbrž se pochlapí a přistoupí k akci - aby se vzápětí ocitl na citovém chodníku. Pravděpodobně neměl žádost o ruku zahajovat slovy „Vyhrála jsi". Resumé: Jimmie byl bez přítelkyně, a tudíž nejen v depresi, ale i v loji, protože právě v té chvíli v pokoji zesnul jeho dědeček. A protože zaživa vnouček předkova slova neposlouchal, zajistil si vytrvalý Peter Ustinov jeho pozornost po smrti. Odkázal mu totiž 100 milionů dolarů, pokud - se ožení, zůstane ženat nejméně deset let a během prvních pěti z nich zplodí dítě. Jo, a svatbu musí stihnout do svých 30. narozenin. Což je zítra. Při prvním letmém pohledu by se mohlo zdát, že Ženich na útěku, předloňská to ozdoba filmografie Chrise O'Donnella, je jen další, ničím výjimečnou milostnou komedií, jakých nám Hollywood servíruje tucet do roka. Zdání ale, jak známo, nezřídka klame a skutečnost je v tomto případě daleko rafinovanější a zhoubnější. Protože tvůrci se tentokrát nespokojili s hrou na jistotu, ale odvážně se pustili do takřka šlechtitelského experimentu, když starou dobrou milostnou komedii zkřížili s groteskou. A proč to neříct, výsledek je podivný. Základem jejich výpěstku je totiž hodinový (!) němý film Bustera Keatona z roku 1925 Seven Chances neboli Když se Frigo ženil, který tvůrci přetavili do 102 romanticko-komických minut. Což by snad teoreticky mohlo fungovat - pokud by a) scénář napsal někdo jiný, b) film natočil někdo jiný a za c) hlavní roli by hrál někdo jiný. Všechno to plyne z jisté neslučitelnosti obou poměrně přesně definovaných žánrů. Zatímco stará dobrá milostná komedie (slovem komedie se nenechme mýlit, bývají zpravidla myšleny zcela vážně) se odvíjí na osvědčené trase: seznámení - láska - překážky - udobření - větší překážky - happy end, groteska funguje poněkud jinak. Žádná laciná psychologie, žádné nyvé pohledy a titulkové diskuse o hlubinách a nejistotách duše - akce. Razantní, plná náhod, zvratů a fyzických gagů. A teď to zkuste zkombinovat. Ke své hanbě se přiznávám, že jsem ženícího se Friga neviděla, ale dokážu si docela dobře představit, jak začíná - nedorozuměním s přítelkyní a vzápětí dědictvím, které rozpoutá honbu za jakoukoliv použitelnou nevěstou. Protože to je materiál na grotesku. My ale grotesku netočíme, pročež před jediný nosný dramatický motiv umístíme půlhodinový pseudopříběh plachého mládence, jenž řeší vlastní citovou nedostatečnost, a zaděláme si tak na úplně jinou historku. Která ovšem nebude o nic lepší, protože spěcháme, abychom dědečka nechali zemřít ještě v první polovině filmu, a tak nestihneme svého hrdinu divákům přiblížit, nepřimějeme ho, aby Jimmiemu fandil, natož aby ho měl rád - což je základ. A tak by se dalo pokračovat dál a dál. Zkrátka, grotesku v romanci nepřevedete, protože romance je o lásce (s přechodnými komplikacemi) a groteska o komplikacích (třeba i v lásce). Autoři Ženicha na útěku se o to přesto odvážně pokusili a výsledkem je, že příběh kolísá mezi (málo romantickou) romancí a (málo groteskní) groteskou, v podivně matném tempu, s herci, kteří si se svými málo zajímavými postavami nevěděli příliš rady. Chris O'Donnell, svým typem přímo předurčený k romanci, selhává v situačně komické polovině filmu, Zellwegerová ve všech. Jediné, co snad může pobavit, je přehlídka potenciálních nevěst, resp. odložených přítelkyň, mezi nimiž zoufalý Jimmie hledá nějakou tu záruku dědictví. Za pozornost stojí zejména Brooke Shieldsová coby vypočítavá mrcha, která se pokouší překonat svůj odpor k Jimmiemu vidinou balíčků oběživa. Zdaleka nejsympatičtější postavou filmu je ovšem James Cromwell coby odevzdaný kněz, kterého s sebou Jimmie vláčí celou svou sňatkovou anabází jako balík obnošeného šatstva. Ovšem jen do chvíle, než promluví. No a pak je tu samozřejmě finále, smutné, jak jen špatná kopie dobré grotesky může být. Nebuďme ovšem nespravedliví, v jednom ohledu je Ženich na útěku skutečně inovativní. Co má paměť sahá, jedná se o první případ romantické komedie, která je nazírána pohledem čistě mužským. Být feministka, řekla bych dokonce šovinistickým. Anebo je to jen náhoda, že každá ženská postava ve filmu vypadá jako sňatkuchtivá megera? Anebo hysterka? A že muži pokládají sňatek za lidskou oběť rodu? Vzhledem k žánru předpokládám, že publikum tohoto filmu budou tvořit především ženy - a těm závěrem vzkazuji: Nenechte se zblbnout, na každého jednou dojde. Víte kolikatery kalhoty O'Donnell na tomto filmu coby koproducent prodělal? No tak. Iva Hejlíčková Cinema 2001/2/60 Autor/Zdroj: Hejlíčková Iva/Cinema Bláznivá romantická komedie Ženich na útěku je remakem slavného němého filmu Bustera Keatona Když se Frigo ženil (1925). Zápletka je prostá: svobodný mládenec Jimmy Shannon se musí během jediného dne oženit, aby nepřišel o stomilionové dědictví, jež mu právě odkázal zemřelý dědeček. Tomu šlo vždy o to, aby byly rozmnoženy rodové geny. Jimmy má limit do svých třicátých narozenin a musí uzavřít sňatek do podvečera příštího dne, kdy lhůta vyprší. Jeho milenka Anne však vycítí, že si ji mladík nechce „doopravdy" vzít, a jeho nabídka k sňatku odmítá. Když odjede z města, nezbude Jimmymu než opatřit si nevěstu z řad bývalých milenek. Ale ani to není jednoduché... - Scenárista Steve Cohen a režisér Gary Sinyor příběh aktualizovali a přizpůsobili představiteli titulní role, Chrisu O'Donnellovi, který je také jedním z výkonných producentů. Rozehrávají komediální situace v tradičním duchu přímočarých bláznivých komedií (např. „sériová " sekvence s nabídkami bývalým milenkám, které jedna po drahé Jimmyho odmítají). Nechybí ani parafráze Frigovy velkolepé městské honičky s tisíci žen ve svatebních šatech. Poněkud uhlazená moderní verze ovšem nesnese srovnání s klasikou absurdní grotesky, stejně jako novodobý představitel ženicha z donucení Chris O'Donnell nesnese srovnání s geniálním komikem Busterem Keatonem. Zdeno Kubina Filmový přehled 2001/3/25 Autor/Zdroj: Kubina Zdeno/Filmový přehled