Před úsvitem

Několik let v sobě nosím vjem z filmu, který jsem kdysi viděl, dva mladý lidi, nějaký město, kde vystoupili po cestě, strávili tam noc, pak se rozloučili a jeli zase každý svou cestou... A těch několik let trpím, že jsem si nemohl vzpomenout, jak se to jmenovalo, co to bylo za město. A teď to konečně vidím! A hned si to můžu vohodnotit. I když k tomuhle typu filmů přistupuju s rezervou, tohle mě moc bavilo a vřele doporučuju.

Tomuto by se mohlo říkat mluvený film. Obraz takřka není potřeba, jelikož jde opravdu jen o to, co jeden nebo druhý řeknou a jakým tónem. A to co říkají stojí za to - za banality schované pravdy a city. Co bych vytkla je český dabing - otřesný! naštěstí dobrý film ani toto nezabije.

Viděno na druhý pokus, s trochu lepším výsledným dojmem. Stačilo se přenést přes počáteční kostrbaté oťukávání dvojice, především ze strany E. Hawkea, který reagoval nervním pochechtáváním na všechno, co Céline pronesla. Jak šel čas a Ethanovi ubývalo slizu a amerických manýrů, vcelku mě to vtáhlo, hlavně konečné dějství. Změnu v hodnocení však nemůže ovlivnit pár krásných zákoutí a několik romantických chvil před svítáním - nezáživné dialogy, jakož i jejich témata, mě nepustí výš.

Přestože je děj docela jednoduchý, je to příjemný film.Vlastně je založený více méně na dialozích a ty jsou přirozené a bez patosu, což musím ocenit především. Sympatická dvojice podává velice přesvědčivý herecký výkon a bezvadně se navzájem doplňují. Navíc v nás tento příběh zanechá iluzi a třeba i naději, že potkat spřízněnou duši můžeme kdykoliv.