Vertical Limit

Snímek Martina Campbella Vertical Limit (česky Výšková hranice) spojuje v atraktivním moderním balení běžná témata horolezeckých filmů s prvky rodinného dramatu. - Při prologu ve skalách v Utahu musí mladý Peter Garrett ve vypjaté situaci odříznout z lana svého otce, aby zachránil sebe a sestru Annii. Po třech letech se odcizení sourozenci setkávají v táboře pod druhou nejvyšší horou světa K2 (Čogori; 8 611 m) v karakorumském pohoří himálajského masivu. Annie jako uznávaná horolezkyně doprovází ve vrcholovém týmu miliardáře Elliota Vaughna. Spolu s ním a s horským vůdcem Tomem uvíznou po bouři a po zřícení laviny v hluboké trhlině. Peter zorganizuje záchrannou výpravu, jíž velí podivínský samotář Montgomery Wick a v níž jsou kromě Petera ještě australští bratři Malcolm a Cyril a francouzská Kanaďanka Monique. Boj o holý život se navíc komplikuje kvůli osobním vztahům mezi protagonisty. - Těžiště příběhu spočívá v popisu záchranné akce, do něhož prolínají scény z ledové jeskyně. v níž je uvězněna bezmocná trojice. Tvůrci dramatizují děj přídavným motivem nebezpečí výbuchu nádob s nitroglycerinem, jejž chtějí záchranáři použít k vyproštění svých druhů (srv. klasický snímek Mzda strachu). Autoři také využívají motivu konfrontace člověka s mocnou přírodou, proti níž selhávají i nejmodernější technické prostředky. Bohužel se však nespolehli jen na dostatečně nosnou dramatickou situaci a doplnili ji řadou nelogičností a klišé z oboru thrilleru, k nímž patří i plochost charakterů (cynický egoistický boháč, podivín s dobrým srdcem...). - Film byl natočen ve spolupráci se špičkovými odborníky a horolezci na Novém Zélandu v oblasti Mount Cook. - Výškovou hranicí je označována linie nadmořské výšky (asi 7 320 m), nad níž kvůli "řídkému vzduchu " hrozí lidem při delším pobytu smrt z vysokohorské nemoci. - Ve stejných místech se odehrával děj snímku K2 (1991). Tomáš Bartošek Filmový přehled 2001/1/29 Autor/Zdroj: Bartošek Tomáš/Filmový přehled K2 je hora zabiják: Je těžké dosáhnout jejího vrcholu - je snadné na ní zemřít. Z ledové pasti v zóně smrti je dokáže vyvést jen CHRIS O'DONNELL. Potřebuje k tomu pár termosek nitroglycerínu a partu šílených vysokohorských sebevrahů. Údolí monumentů, Utah. Říká se, že dvě skoby jsou bezpečné, ale tři jsou bezpečnější. Jenomže nevypočitatelná skalní stěna má svoji vlastní matematiku. Ještě před chvílí to bylo pohodové tréninkové lezení v rytmu šlágru „Take It to the Limit One More Time", ale pak je mělký úchyt a nesmlouvavá gravitace odtrhly od skalního štítu a jako živé závaží zavěsily nad kamennou propast. A náhle Annii Garrettovou (Robin Tunneyová), jejího bratra Petera (Chris O'Donnell) a tátu Royce spojuje s tímto světem jen jediné, vratce ukotvené lano. Jenomže pro všechny tři (pakliže nechtějí vzápětí společně zemřít) je to příliš slabá naděje na záchranu. V té chvíli mezi životem a smrtí Peter nevyslyší zoufalé protesty sestry, poslechne drsný příkaz svého otce (zkušeného „horského orla", který ví, kdy je třeba opustit poslední bivak), vytáhne nůž a v jediném šíleném okamžiku přetne jejich osudy. Tenhle prolog; vzdáleně připomínající sugestivní expozici Cliffhangera, je zahrán tvrdě od podlahy a ten, kdo vsadí poslední mačky na to, že lano s odsouzencem k smrti se tu neřezalo naposledy, neprodělá. Tak už to na strmých skalních útesech chodí! Někdo si tu dá dostaveníčko se Zubatou a někdo přežije, aby se mohl vydat k dalším vrcholům. Je to mrazivě prosté a ledově průzračné, tak jako většina horolezeckých dobrodružných polodokumentů, akčňáků a thrillerů, jejichž standardními atributy jsou závratná nadmořská výška, umanutý boj o vrchol (hraničící s přechodným pominutím smyslů těch, kteří jdou dál i ve chvíli, kdy dobře vědí, že by měli fofrem slaňovat do základního tábora), náhlé zvraty v počasí, občasné laviny, skryté ledové propasti a komíny - stručně řečeno: zpravidla vcelku vycházková túra Tam a ďábelský návrat Zpět. Kdo uvízne nad vertikálním limitem - zemře! K2 (alias Čogori, Qogir Feng, Čhokori, Mount Godwin Austen - 8611 m n. m.) - pohoří Karakoram, střední Asie, hranice Číny, Indie a Pákistánu. A jsme tady, v tíživém stínu druhé nejvyšší hory světa, která usiluje o primát v počtu obětí, jež si myslely, že se stanou jejími dobyvateli. K2 je výzva i hrozba, nejvražednější masiv skály, ledu a sněhových převisů na světě, který nikomu nedá nic zadarmo a nikdy se snadno nevzdává. Od chvíle, kdy její strmý vrchol pokořila jako první v roce 1954 italská výprava, se ho dotklo již více než sto horolezců - ale na téměř čtyřicet z těch, kteří se k němu vypravili, čekala na jeho zákeřných srázech rychlá či pomalá smrt. Člověk musí mít dobré zázemí, bytelnou motivaci a razantně snížený práh sebezáchovných instinktů, aby se vydal na tuhle pekelnou cestu, dokázal se přisát na strmé skalní stěny, překonal zrádná ledová pole a dostal se až tam, kde plíce sténají v řídkém vzduchu pod střechou nebe, srdce pumpuje v krizovém režimu a vůle doluje poslední podprahové zbytky energie. Zdá se, že multimilionář Elliot Vaughn (Bili Paxton) má všechny potřebné vysokohorské parametry. Ale když zjistíte, že požene svůj tým na vrchol hlavně proto, aby odtud v megalomanickém marketingovém gestu zamával právě přelétávajícímu jetu své letecké společnosti, napadne vás, že s tímhle egocentrickým pošukem by bylo o hubu vylézt i na Petřín, natož na osmitisícovku. Náhoda a poněkud tupé (leč čilé) pero scenáristů pak přivádějí do Vaughnova luxusního základního tábora členku vrcholového týmu Annii (která po rodinné tragédii v Utahu leze, na co se dá, čím výš, tím líp, aby byla blíž tátovi). Mrazivou pustinou se tu potuluje zkušený horský vlk samotář Montgomery Wick (Scott Glenn), který ví, že kdo se předem nezeptá hory, zda může nahoru, dostane zakouřit, nedaleko se v dělostřeleckém hnízdě chystají přičinliví Pákistánci na velký kšeft s přebytečným nitroglycerinem a kdože jiný to opodál fotí pro National Geographic dovádějící sněžné leopardy nežli traumatizovaný Peter, který svůj cepín sice již pověsil na hřebík, ale to netušil, že bude muset znovu zachraňovat svou milovanou sestru. A pak je tu ještě pár dalších figurek do počtu, na rutinní expediční práci v táboře a pro obveselení a taky, aby měl kdo umírat v ledovém objetí „ká dvojky", až se na ně definitivně naštve a sklapne své smrtonosné pasti. Ojetých klišě se nelekejme, na množství nehleďme! Řekli si tvůrci a šli na věc. Ostatně vysokohorská dramata se netočí špatně, máte-li ovšem dost prostředků, abyste dojeli dál než na Prachovské skály a mohli nechat své hrdiny věrohodně se plahočit alespoň v podhůří skutečných velehor. V téhle velkolepé kulise pak může být příběh vcelku prostoduchý, aby příliš neodváděl pozornost od základní otázky, zda vylezou, slezou nebo přece jen spadnou, což je případ dokumentárních horolezeckých seancí, představovaných Hillaryho ledovou odysseou Dobytí Everestu (1953) či pseudodokumentárních fikcí typu K2 (1991). Nebo se alpinistické kreace a povinné sestavy na volných lanech stávají základními ingrediencemi dramatických příběhů o záchranářských akcích, tak jak to předvádějí Spencer Tracy V horách (1956), Clint Eastwood pod Děly z Navarone (1961) či při řešení Vraždy na Eigeru (1975) nebo Sylvester Stallone, který si to v tričku a kraťasech rozdal v zasněžených Rocky Mountains s gangstery o sto milionů dolarů v Cliffhangerovi (1993). A konečně se horolezecká čísla mohou stát i jednou z dramatických epizod, zasazenou do širší koláže, jak to třeba v bondovkách předvedli Timothy Dalton či Roger Moore (Jen pro tvé oči, 1981). Drásavé balancování na kolmých skalních stěnách a ledových vodopádech je pro nás, kterým se motá hlava, když vylezeme na štokrdle, lákavý artikl, který většinou vděčně a vytřeštěně konzumujeme. Možností, jak vidno, je nepřeberně, ale čas od času si tvůrci furiantsky řeknou „narveme tam všechno"! A podle hesla čím víc, tím hůř, jak řekli, tak udělali - a natočili Vertical Limit. Univerzální scenáristický tandem Robert King (který napsal pro Geenu Davisovou pirátský Ostrov hrdlořezů) a Terry Hayes (podepsaný pod posledními epizodami Mad Maxe, ale i slušným námořním thrillerem Úplné bezvětří) posbíral téměř všechno, co jste kdy viděli v horolezeckých filmech, ale museli jste kvůli tomu jít víckrát do kina. Ted' máte možnost vyděšeně a nedůvěřivě zírat na téměř totální syntézu horolezeckých opusů, ve které se hrdinové řítí do ledových jeskyní, vyskakují z helikoptéry na úzké skalní římsy, visí nad propastí na ledových převisech, jsou drceni lavinou, chrlí krev či vyhrabávají své hluboce podmražené manželky z ledové krypty. Aby toho nebylo málo, půjčili si autoři z Clouzotovy klasiky Mzda strachu (1952) motiv nebezpečného transportu nitroglycerinu, s jehož pomocí se záchranářský tým chce probourat k uvězněným horolezcům, kteří neutěšeně čekají, jestli to stihnou dřív, než je skolí plicní edém. A vy se můžete s oprávněným znepokojením ptát, co by tomu řekli lékaři, pyrotechnici, profesionální horolezci, záchranáři a zdravý selský rozum?! Anebo se vybodnete na zapruzené otázky, přestanete se hnípat v logice a kredibilitě viděného a budete si Vertical Limit užívat jako profesionálně odvedený vysokohorský nářez, podložený bytelným rozpočtem a odehrávající se ve spektakulární a věrohodné kulise (točilo se hlavně na Novém Zélandu, v Alpách a Utahu). Chcete-li se bavit, tak zvolte tuto smířlivější variantu. Režisér Martin Campbell (Zlaté oko, Zorro: Tajemná tvář) se podřídil zbytnělému scénáři, soustředil se zejména na akční sekvence a příběh včetně jeho protagonistů chápe spíše jako rámec, v němž se předvádí hlavně macecha Příroda. Stoprocentně ale nevychází ani jedno, ani druhé a Dokonalá bouře či Twister tak zůstávají nepřekonány. Herci, zakamuflovaní v horolezecké výstroji, tu předvádějí spíše fyzické než charakterní výkony a tam, kde tvůrci víc tlačí na pilu, se z horolezeckého komparzu nejspíš vyloupne čítankový hrdina Peter (který udělá vždy to, co je správné, i kdyby přitom měl přijít o tátu) či egocentrický pracháč Vaughn, který měl raději riskovat edém plic nežli se pověsit na jedno lano s mysteriózním mstitelem Montgomerym Wickem. Vertical Limit můžete sledovat i v horizontální poloze a pravděpodobně při něm neusnete. Je tu totiž na co se dívat (David Tattersall kameroval Hvězdné války nebo Zelenou míli), komu držet palce a čemu se divit. V téhle nadmořské výšce zas nemůžete čekat o mnoho víc. Michal Šobr Cinema 2001/2/52 Autor/Zdroj: Šobr Michal/Cinema