Bratři Bluesovi

V tomto filmu byla úplně zničena více než stovka automobilů, což byl ve své době filmařský rekord.

Graffiti na mostě, pod nějž bratři schovají své auto „John *srdíčko* Deborah“ odkazuje k režisérovi Johnu Landisovi a jeho manželce, návrhářce kostýmů Deborah Nadoolman. Elwood sundá svůj klobouk za celý film pouze třikrát: když jde spát ve svém pokoji, aby rozbil okno do Palace Hotelu a ke konci filmu, když se Bluesmobil rozpadne na součástky.

Nechvalně proslulý Bluesmobil je modelem Dodge Monaco z roku 1974. Pro účely filmu bylo použito celkem 12 totožných aut (včetně jednoho určeného pouze k tomu, aby se rozpadlo). Exteriéry a mnoho interiéru Daleyova centra (známý chicagský mrakodrap) se natáčely přímo na místě. Včetně scény, kdy Bluesmobil projíždí soudní halou. V interview z roku 1998 John Landis přiznal, že k získání natáčecího oprávnění oslovil místní podsvětí.

Jeden nejmenovaný herec si to během natáčení filmu svištěl v Bluesmobilu rychlostí přibližně 160 kilometrů v hodině, pročež vzbudil nežádoucí pozornosti policistů a byl zadržen s neplatnou poznávací značkou (šlo o napodobeninu) a neplatným řidičským průkazem. Obchodní centrum použité k jedné z automobilových honiček bylo Dixie Square Mall, ležící na předměstí města Harvey ve státě Illinois (pro natáčení zavřené na více než rok).