Těžce zamilován

Tradičně Blackův jetý humor, který se sám snaží omezit, protože se zamiluje; navíc vidí duševno dotyčné, a ne fyzično. Myšlenka sice zajímavá, ale nijak světoborně zpracovaná.

Gwyneth Paltrow spolu s Jackam Blackem jsou opravdu zajímavá dvojka, ale bohužel filmu nepomáhají ani oni dva. Ano i když se jedná o komedii mnoho zdařilých vtipů zde není, což je rozhodně škoda. Kamarád hlavního hrdiny, který má ocas, no nevím co to mělo jako být.

Co je důležitější? Krása zevnějšku a nebo krása vnitřní? Tak s takovouhle myšlenkou si pohrává tento romantický snímek, který si tak trochu vypomáhá pohádkovým motivem. Avšak opatrně pro zachování reálnosti dané myšlenky. Halovi Parsonovi, s tváří Jacka Blacka, je kvůli své nesmělosti k ženám náhodně hypnózou změněno vnímání a tak kolem sebe vidí pouze vnitřní ženskou krásu. Až se jednoho dne stane, že se zamiluje do Rosemary, kterou si zahrála Gwyneth Paltrow. Což o to, z jeho pohledu krásná skutečně je, o tom nemůže být pochyb. Jenomže... No, prostě je ve skutečnosti strašlivě robustní. A teď co s tím. Snímek je letní, lechce zábavný a vlastně předává jasnou moralizační myšlenku. Diváci samozřejmě Rosemary vidí tak, jako Hal, čímž jsou lépe uchopitelné úsměvné situace, jako například když se v restauraci pod ní rozloží židle či rovnou gauč. Její skutečná podoba, právě pro lepší uchopení těchto situací, samozřejmě občas probleskne. A v tomto směru vlastně probíhá celá dějová linka a diváci je čekají, jak to celé dopadne. Odhalí Hal její skutečnou podobu a zlomí ji srdce a nebo zůstane nad věcí a, jak se jednoduše říká, zůstane ruka v rukávě? Protože jde o tradiční romantický úsměvný snímek, je plně použita romantická šablona, takže se, hlavně divačkám, pro jistotu doporučuje mít u sebe kapesník kvůli emočním scénám. Není zač se stydět. Vtípky jsou vlivem námětu samozřejmě předvídatelné, avšak lehkostí příběhu to nijak nebrání se tomu škodolibě zasmát. O bláznivou komedii tedy rozhodně nejde. Je to skutečně film k zamyšlení ohledně vzhledu člověka. Ono  totiž ani mám to příběhu nejde pouze o robustní lidi. Opomenuty nejsou ani jinak zdravotně postižené. U dětí to samozřejmě funguje nejlépe. Tvůrci se snažili humor držet na uzdě, aby naopak nedošlo k zesměšňování, a dá se říct, že se jim to podařilo. A teď už záleží jenom na divácích, co si z toho filmu vezmou.

Zajímavá myšlenka, dobré výkony, až na hlavního mladého dřeváka, jen ten závěr se zdá poněkud nepravděpodobný a nereálný- člověka nepředěláš, jak se říká.