Pohár

Kdesi v indických horách leží klášter tibetských mnichů, ve kterém už našel útočiště nejeden uprchlík z Číny. Pod dohledem zkušených dospělých mnichů se tu zaučuje mnoho mladíků. Získávají vzdělání a znalosti buddhistického učení, vykonávají své povinné rituály a obřady - a přece na rozdíl od toho, jak jsme zvyklí vídat mnichy v běžných filmech, nejsou žádnými tajemně kamennými suchary, ale lidmi z masa a kostí, kteří musejí stejně jako my žít každodenním životem. Jsou veselí i mrzutí, moudří i naivní, mazaní i chybující. A mohou i podléhat pokušení. Nejnovějším zakázaným ovocem, které tolik chutná dospívajícím mnichům, je fotbal. Ve volných chvílích, když není nablízku přísný dozorce Geko (Orgyen Tobgyal), si na dvoře čutají s plechovkou od coca-coly, při posvátných obřadech si špitají nejčerstvější výsledky mezinárodních mačů (přičemž jejich největšími miláčky jsou Francouzi, jejichž vlast otevřeně podporuje Tibet) a potají hltají obrázky ve sportovních časopisech. Nejzapálenějším fanouškem kulatého nesmyslu je dvanáctiletý rozumbrada Orgyen (Jamyang Lodro), který se neváhá pravidelně po večerce vytrácet z kláštera do nedaleké hospůdky, aby mohl v televizi sledovat zápasy. Samozřejmě, že jej spolu s dalšími odvážlivci časem načapají a přísně potrestají, ale blíží se finále světového poháru, a to si Orgyen nemůže nechat ujít. Ale aby bylo jeho sledování správně po buddhisticku košer, musel by přesvědčit své představené, že ta nepochopitelná hra, ve které „dva civilizované národy bojují o míč", má něco do sebe, získat svolení k pronajmutí televize a satelitu a dát dohromady dostatek peněz... Pohár není komedií, u které si namůžete bránici, ani dramatem, u kterého budete ronit slzičky, ba ani politickou agitkou, po jejímž zhlédnutí si oholíte hlavu a začnete vyšívat transparenty „svobodu Tibetu". Je v něm ale od každého trochu (přičemž suverénně převažuje komedie) a především je to historický mezník – Pohár je totiž prvním filmem, který byl kdy natočen v maličkém středoasijském království Bhútán, prvním filmem, v němž hrají všechny role skuteční tibetští mniši a lámové, a především prvním filmem, který režíroval reinkarnovaný světec. Jmenuje se Khyentse Norbu (celým jménem H. E. Dzongsar Jamyang Khyentse Ripoche) a je oficiálně považován za převtělení světce a velikého buddhistického reformátora z devatenáctého století Jamyanga Khyentse Wangpoa. V praxi je pak jedním z nejvýznamnějších tibetských lámů a velkým filmovým fanouškem. Kouzlu pohyblivých obrázků propadl už ve třinácti a po pilném samo studiu teoretickém i praktickém (u Bernarda Be tolucciho, kterému dělal odborného poradce v Malém Buddhovi) se o dvaadvacet let později rozhodl natočit vlastní film. Pojistil se přizváním zkušených filmařů ze všech koutů světa, ale příběh jenž vypráví, se skutečně stal a Norbu jej zasadil do míst, která dobře zná. Lehkým tónem vyprávěná historka tak získává milý punc autenticity umocněný na druhou vědomím, že jejími hrdiny nejsou herci, ale skuteční mniši. Do jednoho stáli před kamerou poprvé, vstávali ve čtyři hodiny ráno aby před začátkem natáčení stihli odříkat všechny své modlitby (plus několik navíc, aby měl štáb dobré počasí), své dialogy se dozvídali až na place - a při pohledu na práci, kterou odvedli, nezbývá než smeknout. Vynikají mezi nimi především (prý legendární láma Orgyen Tobgyal v roli přísného Geka a jeho syn Jamyang Lodro coby mladý fotbalový maniak Orgyen (je shoda jmen náhodná?) Norbuův film sice opravdu není o mnoho víc než jen pouhou úsměvnou historkou s kapičkou lehce stravitelného moralizování a povinného mo rálního ponaučení, ale... při vší snaze o povinnou kritiku, která by se odvíjela především od velmi pomalého, až uspávacího tempa vyprávění, mne Pohár odzbrojil svou průzračnou hravostí, upřímností a faktem, že komedie režírované reinkarnovanýn mnichem z devatenáctého století se do našich kin dostávají jen velmi, velmi zřídka... Ondřej Vosmlk Cinema 2000/11/110 P. S.: Svobodu Tibetu! Autor/Zdroj: Vosmik Ondřej/Cinema Komedie Pohár je v mnoha ohledech kuriózní záležitostí: je celovečerním debutem bhútánského scenáristy a režiséra a zároveň tibetského lámy Khyentseho Norbua, jenž je zasvěcenější veřejnosti znám také jako Jeho Excelence Dzongsar Jamyang Khyentse Rinpoche. Film je zároveň prvním snímkem v historii, na jehož produkci se podílelo nevelké himálajské království Bhútán a také prvním celovečerním filmem, natočeným v tibetském jazyce. Příběh o tom, jak do striktně svázaného života v tibetském buddhistickém klášteře v Indii proniká divácká horečka ze světového fotbalového šampionátu, vznikl podle skutečných událostí. - Čtrnáctiletý Orgyen, který žije a studuje v klášteře v indickém exilu, je fotbalovým nadšencem. Jeho hlavní starostí je sledovat právě probíhající mistrovství světa. V klášteře se však samozřejmě nevyskytuje nic tak moderního a pozemského jako televizor, a tak se musí malý mnich uchylovat k porušování tamního přísného řádu... - Norbuův snímek se opírá o detailní znalost reálií a o zobrazení pozemské stránky života v buddhistickém klášteře. Jemný komediální efekt vzniká z rozporu mezi oficiální, vznešenou stránkou buddhistické filozofie, a její reálnou praktickou podobou (např. tajné zábavy mnichů během modliteb). Tvůrce si je přesně vědom odlišností mezi pojetím světa v západní a východní kultuře a s nadhledem je konstatuje. V pozadí příběhu ovšem také zachycuje děsivou tragédii Tibetu, jenž s postupujícími léty od násilného obsazení Čínou zmizel z mapy světa, ale jenž vlastně mizí i z kolektivního vědomí generací, vyrůstajících v exilu. - Nenápadný snímek, jehož příběh „funguje" i navzdory absenci záporného hrdiny, získal ocenění mj. na filmovém festivalu v Mnichově či na MFF v Torontu. Byl také nominován na Cenu pěti kontinentů (Evropské filmové ceny). U nás se poprvé promítal na letošním MFF v Karlových Varech. - Zajímavostí je, že představitelé všech rolí stáli před kamerou poprvé. Orgyen Tobgyal (Geko) je ve skutečnosti otcem Jamyanga Lodroa, jenž hraje malého Orgyena. Opat choklingského kláštera, kde se film natáčel, představuje sám sebe. Zdeno Kubina Filmový přehled 2000/11/17 Autor/Zdroj: Kubina Zdeno/Filmový přehled