Tři tváře Evy

Příběh ženy, trpící těžkým stadiem schizofrenie, se stal námětem pro psychologické drama scenáristy, režiséra a producenta Nunnalla Johnsona. Podivuhodný snímek vznikl podle autentických záznamů dvou vyhlášených psychiatrů Corbetta H. Thigpena a Herveye M. Cleckleye, kteří sledovali průběh onemocnění u jedné ze svých prominentních pacientek, jež trpěla neobvyklým případem roztrojení osobnosti. Studie jejich případu se stala klasikou v psychiatrické literatuře a většina dialogů je převzata z lékařských záznamů. Jak uvádí v úvodu filmu vypravěč Alistair Cooke: „Je to pravdivý příběh o příjemné mladé ženě v domácnosti, která v roce 1951 ve svém domově v Georgii přivádí k zoufalství svého muže podivným chováním. Uvnitř této ženy dvě velmi rozdílné povahy bojují o získání převahy osobnosti. Ona byla tím, co nazýváme rozpolcenou osobností.“ Příběh začíná v dubnu roku 1951, kdy Eve Whiteová, bázlivá, nevtíravá manželka a matka čtyřleté dcery Bonnie, navštíví v doprovodu svého manžela Davida psychiatra Dr. Luthera. Stěžuje si na strašné bolesti hlavy, na výpadky vědomí, nepamatuje si na události, které se staly a kterých byla aktérkou. Slyší hlasy, které jí říkají, aby dělala určité věci. Psychiatr se během sezení seznamuje se zcela novou osobností: provokativní a nespoutanou slečnou Eve Blackovou. Manžel jí však nevěří, myslí si, že vše jen předstírá. V rámci postupující terapie se objevuje další osobnost – relativně vyrovnaná Jane. Pečlivou sondáží do podvědomí Eve přes hypnózu, kdy ji doktor donutí vrátit se ve vzpomínkách do dětství, vychází najevo příčina všech potíží: traumatizující příhoda, která se stala Eve v šesti letech... Po měsících léčby Eve „umírá“ a zůstává jen Jane. V hlavní roli zazářila do té doby neznámá Joanne Woodwardová, která za vynikající a věrohodné ztvárnění nemocné ženy získala Zlatý globus, Oscara, cenu National Board of Review a nominaci na evropskou cenu BAFTA.