Adaptace divadelní hry Fredericka Knotta Vražda na objednávku sice nepatří mezi nejvýznamnější díla Alfreda Hitchcocka, je však jedním z jeho nejpodceňovanějších snímků (ani sám Mistr napětí si jej příliš nevážil). Tvůrce se věrně drží předlohy, nezastírá její divadelnost a „konverzační detektivku“ s pěti postavami rozehrává kvůli zachování jednoty místa i děje téměř jen ve čtyřech stěnách obývacího pokoje. – Ústředním aktérem příběhu o chladnokrevně promyšleném mordu a léčce, jež polapila vlastního strůjce, je nemajetný a rozhazovačný tenista Tony Wendice. Bývalý šampion naplánuje vraždu své nevěrné bohaté ženy a vydíráním k ní přinutí někdejšího spolužáka. Bezchybný plán však zhatí několik malicherných náhod, jež z najatého vraha učiní oběť... – Motiv hrůzné „vražedné úmluvy“, sloužící jako alibi, se objevuje již v Hitchcockově dramatu Cizinci ve vlaku (1951, FP 11/2001 - V): i v něm je jednou z hlavních postav tenista, jemuž překáží jeho manželka. Vynalézavé salónní kriminální drama, v němž hrají klíčovou roli záměny patentních klíčů a ostře nabroušené nůžky, patří mezi ty Hitchcockovy snímky, jejichž napětí vyvěrá ze skutečnosti, že je divák informován lépe než aktéři. Je plné nenadálých zvratů, které několikrát rafinovaně otáčejí příběh jako přesýpací hodiny. Přesto je dílko z hlediska logiky bezchybné. – Vedle krásné Grace Kellyové, jejíž garderoba zrcadlí vztah její postavy k mužům (s manželem nosí bílé šaty, s milencem červené) i její psychická rozpoložení (jak se kolem ní stahuje osudná smyčka, obléká si stále bezútěšnější barevné odstíny), na sebe strhává pozornost především skvělý Ray Milland v roli osnovatele vražednické šarády. Ten se svou uhlazeně cynickou bezcitností, s níž i krátce před útokem morbidně žertuje o „dokonalé vraždě“ (sám se záhy přesvědčí, že ji lze uskutečnit jen na papíře v detektivkách), podobá postavě homosexuálního vraha Brandona Shawa, jehož v thrilleru Rope (1948, Provaz - V) ztělesnil s obdobně zvrácenou elegancí John Dall. Vytříbené dialogy, zakrývající tenistovy smrtící machinace, jsou přitom esencí kultivovaného anglického gentlemanství. Připomínají verbální partii šachů, v níž ďábelsky šarmantní zločinec nakonec shodou okolností dává mat sám sobě. – Film byl původně natočen pro 3D brýlový systém Relief Polaroid, podle samotného tvůrce v něm však bylo jen málo efektů, založených přímo na trojrozměrnosti. Režisér před objektiv kamery situoval do popředí především různé předměty a nábytek. Nejefektnější v tomto ohledu byla scéna vraždy, v níž ruka napadené ženy po hmatu nachází nůžky. - V roce 1998 vznikl remake Dokonalá vražda (FP 10/98).
-tse-, Filmový přehled 2005/8
