O Jeníčkovi a Mařence

Ondřej a Bára utíkají přes pole do lesa, tam se pohádají, Báře se nelíbilo to co Ondra udělal. Ondra ji uklidňuje, za chvíli bude tma a nikdo už je hledat nebude. V tom zazvoní mobil, který Ondra někomu vzal. Bára si vzpomene na známou pohádku a donutí Ondru vylézt na strom, jenže ten se svalí jak poďtatý. Je ráno, po mobilu lezou mravenci, Bára se probouzí do nádherného rána. S radostí si bosa vyšlapuje po mechu. Dojde k potůčku a omývá se, dojde za ní Ondra a vyhodí do potoku stříkačku s jehlou, stejně to byla poslední dávka. Okoupou se a vyperou si věci. Když odpočívají, Bára si opět připomene co se stalo, nemá sílu utíkat, protože má strach, i když nikoho nezabila. Ondra se vrátí zpět k potoku a Bára mezitím zmizí. Zůstalý po ní jen boty. Ondra ji hledá, a ze zoufalství se do lesa přizná, ale poslouchají ho jen srny, Bára leží na zemi s rozbitou hlavou. A Ondra má v ruce zkrvavený šutr. Ondra pochopí, co v drogovém opojení spáchal. Edward52 a jeho archív