Léto v Alabamě

Šedesátá léta, městečko Industry v Alabamě. Začínají a končí tu dva příběhy o šílenstvía svobodě: Lucille zabila svého manžela a s jeho hlavou v tašce odjela do Hollywoodu stát se filmovou vězdou. Nakoupí si drahé oblečení a luxusní krabici na manželovu hlavu, setká se s producentem Hallem a dostane první roličku... Její synovec Peejoe se mezitím v Industry stane svědkem vraždy černošského chlapce místním šerifem. Hochovi šlo jen o to, aby se místní barevní mohli podle práva koupat v místním veřejném bazénu. Schyluje se k veřejným protestům a Peejoe se k aktivistům pozvolna přidává... Antonio Banderas si pro svůj režijní debut zvolil poměrnětvrdý oříšek. Jeho adaptace románu Marka Childresse vypráví dva příběhy, které spolu souvisejí jen minimálně - a v tom je kámen úrazu. Dějové linie nedokáží koexistovat, a když si jednu z nich více oblíbíme, u druhé se nudíme a chceme, aby co nejdříve skončila. Navíc se liší i žánrem - zatímco příběh Lucille je bizarní černohumornou polofantazií, Peejoeův boj se nese ve zcela vážném duchu. Osobně jsem se zaměřil spíše na Peejoeovu rovinu. Snad proto, že se v ní na rozdíl od Lucilliny odysey občas objevil náznak originální a působivé scény a že v ní velmi slušně hrají osvědčený David Morse i mladý Lucas Black (Sling Blade). Ani jeden z nich ve mně ovšem nedokázal potlačit vzrůstající pocity nudy - které se pak změnily v nevěřícné zírání ve chvíli, kdy se film na posledních deset minut změnil v naprosto absurdní soudní drama. vos Cinema 2000/10/116 Autor/Zdroj: vos/Cinema