Jakob

Druhý díl Daneliucovy trilogie o hrůze a násilí - předcházelo Glissando - čerpá z povídek a črt, jejichž autorem je Geo Bogza (1908-1993), avantgardní surrealistický básník, sociálně orientovaný novinář, později akademik a nakonec disident. Příběh se odehrává v Apusenských horách přibližně ve 30. letech, kdy vznikla povídka Smrt Jakuba Onisii. Bogzův vzrušený reportážní styl obohatil Daneliuc svým fantaskním vizionářstvím a naturalismem ? la Zola. Horníci jsou ohrožováni důlními haváriemi, žijí v trvalém podezření, že kradou zlato, kvůli kontrole jsou nuceni konzumovat slaninu, a je-li nejhůř, zbývá člověku dynamit. K jejich životu patří i pronásledování holongárů - bývalých horníků, z nichž se stali psanci a po nocích se snaží tajně pronikat do štol. „Jsou to noční duchové. Jsou to fantomové důlních hlubin," napsal Geo Bogza. „Holongáři cítí blížící se hlídače a začnou vydávat nejpodivnější zvuky, jakých je schopen jenom holongár. Mručí jak medvědi, úpěnlivě mňoukají jak divoké kočky, zlověstně houkají jak sovy." Jakob je slušný, loajální pracovník, který poslouchá vrchnost a vzorně se stará o rodinu. Není si ale jistý věrností své mladší manželky Aspazie a dráždí ho pozornost blonďaté Veturie. Napadl sníh, blíží se Vánoce, dětem je třeba koupit perníčky a větrník… Dnes již klasické dílo se odehrává v důlních štolách, zdvižích, mezi haldami a v přeplněných dělnických příbytcích. Ohromuje drsností a klaustrofobičností zobrazeného světa, ale vyzařuje i soucit a intenzivní sílu obrazu. Na posledních pětadvacet minut divák nezapomene. Zatímco normalizační filmy o dělnické třídě stvrzovaly v ČSSR vládnoucí režim, v Polsku (srov. Wajdovu Zemi zaslíbenou a Člověka z mramoru), Maďarsku (Jancsó) a v Rumunsku měla proletářská tematika význam podvratný. Hornická otázka získala v Rumunsku znovu na naléhavosti po stávce v údolí Jiu v létě 1977. Film Jakob zhlédl v rumunských kinech více než milión návštěvníků. Byl uveden v soutěži MFF v Benátkách a nominován na Evropskou filmovou cenu 1988 v kategoriích nejlepší film a nejlepší herec (Dorel Vişan). Jaromír Blažejovský Letní filmová škola 2011