Pravděpodobně ďábel

Příběh vychází z případu sebevraždy, k níž došlo v Paříži, a my sledujeme hledání příčin, které k ní jednoho mladíka vedly. Neobvykle prorocký film pojednávající téma revolty mládeže, která hledá upřímnost a východisko z krize společenského systému, je snad jediným Bressonovým politicky angažovaným dílem. Tématem tohoto filmu není smrt. Je jeho hybnou silou. L´Express: Váš film Pravděpodobně ďábel nebyl uveden na festivalu v Cannes. Výběrová komise ho vyřadila a vy jste pak odmítl jeho zařazení do paralelní sekce Quinzaine des réalisateurs. Důvodem bylo právě rozhodnutí výběrové komise? Robert Bresson: Nechtěl jsem do soutěže. Bral jsem tak také ohled na mého producenta Stéphana Tchalgadjieffa. Byl jsem potěšený, že už to nemělo žádný další dopad. Už nikdy nechci do Cannes v květnu, už kvůli tomu koupání… Dnes je voda strašně znečištěná. L´Express: Právě znečištění je jedním z témat vašeho nového filmu. Jedná se o jednu z těch katastrof, které ženou svět do záhuby a v níž vy vidíte ďáblovu ruku. Jaké jsou vaše vztahy s ďáblem? Robert Bresson: Dvakrát v životě jsem cítil jeho přítomnost, právě to bylo na pozadí plýtvání. Plýtváme vším a za tím jsem zahlédl ďábla, a tak se můj film stal tím, čím je. L´Express: Co nazýváte plýtváním? Robert Bresson: Vzpomeňte si na poselství Michaela Collinse, když se vrátil z Měsíce: „Neničme si naši planetu, neznečišťujme ji. Je nádherná." Bylo by potřeba mluvit o temné mechanizaci našich životů. To je prostě velmi široké téma. L´Express: Takže váš film je varovným výkřikem? Robert Bresson: Z celého srdce si přeju, aby mládež své mládí věnovala boji s ohromným ničením, které probíhá po celém světě, a za něž bude muset jednou zaplatit. Ale možná je už příliš pozdě. L´Express: Myslíte si, že jeden film může zpytovat svědomí a donutit někoho k činu? Robert Bresson: Lidé snadno snáší krev a mučení ostatních, v kině nebo jinde. Zde ale jde o něco prvotního, co nás vede k základní otázce být či nebýt. L´Express: Tyhle lidi chcete mobilizovat? Robert Bresson: Občas se někde nějaký mladý člověk polije benzínem a zapálí se na dvoře své školy. Stalo se to před několika lety v Tourcoingu, aniž by tomu někdo mohl zabránit, aniž by někdo tušil, že to udělá. Dotyčný svůj čin provedl s cílem, aby ostatní zpytovali svědomí vzhledem k tomu, co se ve světě děje, protože to mu život znechutilo. (…) Robert Bresson: Mladí by se neměli podřizovat způsobu života, který ničí to, co přináší radost ze života. Ale lze se vůbec vrátit zpět? Z rozhovoru, který vyšel v časopise L´Express v roce 1977, vybral a přeložil David Čeněk. LFŠ 2014