Dost

Banálně anální příběh zfilmovaný snad už stokrát. Stále jsem měl stejně dojem, že jsem to už viděl. Nebyl to remake?? V každém případě je to omílání téhož, bez něčeho nového, snad jen to malilinké překvapeníčko tam je. Herci se nějak nesnažili, ono vlastně nebylo co hrát. Budiž dáno něco málo za snahu všeobecně. A druhé plus za tu melu na konci. 20140220 0/0

Škoda rány, která vedle padne, aneb na hrubý pytel hrubá záplata po americku. Přesně o tom je tento značně za vlasy přitažený film o ženě, která se po probuzení z růžového snu o nebeské lásce a manželském štěstí změní v drsnou bojovnici a udělí svému tyranovi takovou nakládačku, že ten se z toho už ani vzpamatovat (natož pak poučit) nestihne... Věčná škoda, že se tvůrci filmu nedokázali oprostit od zažitých klišé a nabídnout divákovi něco víc, než jenom rádoby efektní záběry automobilových honiček a zkrvavených nosů. Díky nim jsem se totiž u obrazovky spíš bavila, než trnula hrůzou. A to mi u filmu s označením "Thriller" docela vadí.

Ač si myslím, že Jenifer Lopez není herečka v tomhle filmu mě velmi mile překvapila a ukázala, že taky dovede zahrát. Hodně ale taky záleží na režisérovi a ten je dobrý(záblesk ve tmě, gorily v mlze).

Krásně udělaný film o tom, co se může ženě stát; dovedený do extrému, realistická osnova je efektně zdůrazněna vloženými titulky. Sympatickou hlavní hrdinku si normální divák, kterého nelze ztotožnit s jejím mužem, hned oblíbí. Je to velmi inteligentní žena, vše má připraveno do nejmenšího detailu a, jako mistru energie, se mi moc líbí scény s bojovým výcvikem a soubojem obou hlavních postav, zvláště (samozřejmě, vidíme to mnohde, ale tohoto není nikdy dost) využití soupeřových slabin. Jednou z nejlepších scén je ta, kdy Slim (hlaní hrdinka) leží na zemi a instruktor jí vysvětluje: ,,Ležíš na zemi, máš zavřené oči, on si myslí, že vyhrál. A ty se usmíváš, máš zavřené oči, posloucháš ho a usmíváš se, protože víš co udělá, víš, že je srab, a proto si bude chtít ještě jednou kopnout..." Samozřejmě, že na tu situaci pak dojde i v praxi... Film na mě udělal takový dojem, že mu rád odpustím některé přehnanosti, protože v něm není nic zas tak zásadně nedomyšleného; pokud někdo tvrdí, že podobných filmů je spousta, lze mu oponovat, že jiné motivy se opakují mnohem častěji, byť mnohdy neříkají nic důležitého, často ani zajímavého; film Dost! navíc své zadání zvládnul dokonale.