Dětství Gorkého

Hodně starý film, který jsem viděla jenom jednou a to ještě hodně dávno. Přesto mi ale svou syrovou neutěšeností, děsivou chudobou a beznadějí utkvěl v paměti a scény s nesením kříže, či dětmi, namáhavě táhnoucími svého ochrnutého kamaráda na rozvrzaném vozíčku a pak se probírajícími smetištěm, si přesně vybavuji ještě dneska. Stejně jako slova jejich písničky, prolínající se filmem: "...my tu nic nemáme, na cestu se dáme..."