Velké ticho

Trochu netradične pojatý western.Jean-Louise Trintignant ako pomstiteľ vyzbrojený nezvyčajne na americké pomery nemeckou pištoľou Mauser Parabellum miesto Colta ,proti nájomnému zabijakovi(Klaus Kinski).A ako vždy fantastická hudba Ennio Morricone.

Každopádně zajímavé a neotřelé pojetí vesternu v mrazivé zimě... Trintignant je skvělý, Kinski jako vždy odporný, takže vše je jak má být.. a nečekejme happy ending.

Velké Ticho je netradičně pojatý western, který mě víc zaujal po té vizuální stránce. Zasněžená krajina a všudypřítomná zima byl originální nápad + hudba, kamera a herci vše ok, ale jako celek 50%.

Lovci odměn a morální aspekt tohoto přivýdělku je hlavní devízou příběhu, ze kterého mrazí už nejen pohledem na mrazivé období, ve kterém se celé dějství odehrává. Na správný spaghetti western nechybí ani ikona hlavního hrdiny, který se nevymyká od podobných postav, jaké ztvárnili např. Terence Hill či Franco Nero. I zde se jedná o osamělého jezdce snažícího pomstít smrt své rodiny. V jeho charakteru je však novinka a to taková, že je němý. A protože tedy nevydá jedinou hlásku, říká se mu jednoduše Silence. Česky Ticho. Zahrál si ho Francouz Jean-Louis Trintignant, který jinak nepatří u nás zrovna mezi neznámé herce. Hlavním padouchem je démonický Tigrero s tváří Klause Kinskiho. Interakce protikladných protagonistů v kombinaci s nezaměnitelnou melancholickou melodií od nikoho jiného než od samotného mistra Ennio Morriconeho a obrazů zasněžené krajiny vytváří úchvatnou diváckou atmosféru. Zasněžené horské scenérie, koně bořící se do sněhu, rampouchy na chatrčích a divácky pocitově všudypřítomný mráz. Scény ne zrovna obvyklé pro daný žánr. Jedná se o nezaměnitelný stylový film v celém svém jádru. Neobvyklé je však finále, které asi bylo terčem tvůrčích debat, protože existuje i alternativní verze. Jako správný spaghetti western však obsahuje vše, co obsahovat má. A tak se i tentokrát jedná o snímek mající v diváckém zájmu snad jen fanoušky žánru. U nás se už stal v podstatě neznámým a je to škoda.