Bylo jedno děvčátko

Natašce Zaščipině bylo tehdy pět roků, když vytvořila dojímavou figurku malého děvčátka Kátěnky, která se svojí sedmiletou kamarádkou Nastěnkou, prožívají jako malé blokádnice obležení Leningradu. Kátěnka je dcerou operetní zpěvačky. A právě scéna, kdy napodobuje svoji mámu tím, že si pře sebe přehodí její šál a s ručkama založenýma v bok zpívá, je za okolností, v jakých se děvčátko nachází, tím nejdojemnějším místem filmu. Strašný hlad a krutý mráz je stálým společníkem obyvatel obleženého města. Maminka jí umírá po zranění a na Kátěnku padá veškerá tíha krušného života. Děti musí snášet veškeré válečné útrapy jako dospělí. Smutný a beznadějný pohled se naskýtl těm, co film znají, když uviděli malou postavičku Kátěnky, jak vleče sáńky městem, aby ze zamrzlé Něvy dovezla domů trochu vody. První práce na filmu byly zahájeny ještě při blokádě Leningradu. Natalia Zaščipina se tímto filmem nesmazatelně vepsala do filmové historie a do srdcí diváků především!