Vlak do Hollywoodu

Po úspěšném debutu Yesterday (1984), hořké připomínce osudů provinční hudební skupiny z let šedesátých a po melodramatickém příběhu Milenci mé matky (1985) natočil enfant terrible polské kinematografie Radoslaw Piwowarski jakousi polskou variantu tradiční americké komedie - snímek Vlak do Hollywoodu. Právě v polské kinematografii, kde komediální žánr stojí ve stínu filmového dramatu, představuje Piwowarski tvůrce s výjimečným smyslem pro humor, „ztřeštěnou" nadsázku, básnickou metaforu. Vlak do Hollywoodu je excentrickou komedií, jejíž hrdinové žijí pro své touhy a přání, které jsou v dokonalém rozporu s jejich momentální životní situaci. Filmový svět s jeho pozlátkovou mytologií se zde stává oním ideálem, k němuž se ambiciózní Merlin (či vlastně Marylin) i její přítel Petr snaží prodrat. Piwowarski sleduje jejich cestu za úspěchem s bezmála dojatým porozuměním i s úsměvným odstupem k jejich pošetilosti. S podobně dobromyslnou ironií se vyrovnává i se samotným filmovým prostředím, představovaným mj. zakomplexovaným režisérem v podání Jerzyho Stuhra. Tvůrce obratně, s lehkou rukou mísí drsné gagy, spojené s poblázněností hrdinů, s nadreálnými, snovými prvky (motiv zlaté rybky). Je sentimentálním ironikem: vždyt' jeho satiru na filmové sny a realitu prostupují momenty zjevně nostalgické, prozrazující okouzlení filmem, jež ostatně vyjadřuje i úvodní dedikace filmu „největšímu z romantických a cynických režisérů Billy Wilderovi". Za připomenutí stojí kameramanská práce Witolda Adamka, s nímž Piwowarski spolupracoval již na filmu Yesterday, i herecké výkony Katarzyny Figurové, Piotra Siwkiewicze. - Na XII. festivalu polských hraných filmů v Gdyni I987 získal Jerzy Stuhr Bronzové gdaňské lvy za vedlejší mužskou roli. Autor/Zdroj: /Filmový přehled