Osudový omyl

Obraz života současné mládeže je jedním z hlavních témat dnešní sovětské kinematografie: Svět mladých je přitom zachycen většinou v neradostných barvách, často v poloze sociologizujících sond či v rovině aktuální publicistiky. Do kategorie těchto snímků patří i film Osudový omyl, který podle scénáře známého dramatika Michaila Roščina natočil Nikita Chubov. Na rozdíl od podobných filmů, uváděných již v našich kinech, jsou zde hlavními postavami šestnáctileté dívky, pohybující se na pokraji delikvence. - Nad'a, jejíž matka tvrdí, že dívčino narození bylo „osudovým omylem“, je vůdčí osobností malé party děvčat. Cynickým a provokujícím citováním jen zastírá svou vnitřní labilitu a emotivní vyprahlost. Nedokáže se vyrovnat s tajeným citem k postiženému veteránovi afghánské války. Marně se vnucuje muži, začínajícímu nový život po boku oddané milenky. První větší životní krizi řeší tím, že spolyká prášky . . . - Roščinův scénář čekal několik let na realizaci, Roščinova stejnojmenná hra z počátku osmdesátých let také neměla na růžích ustláno. Téma totiž vskutku nastavuje kritické zrcadlo současné sovětské společnosti a je rozvíjeno i v řadě dílčích motivů (charakteristika Nadiných kamarádek, trpký úděl Nadiny adoptivní matky, motiv afghánských veteránů). Nemalou zásluhu na autentickém postižení stávající situace má představitelka Nadi, (zatím) neherečka Larisa Pavlovová, která sice neoplývá takovým sexappealem a proslulostí jako její „kolegyně" z Malé Věrny Natalja Něgodová, nicméně se své životní role chopila s nemenším úspěchem. - Ve zmiňovaném trendu sociologických analýz patří Osudový omyl jistě k těm zdařilejším. Autor/Zdroj: /Filmový přehled