Vzpomínka na Titány

Další úžasný film o americkém fotbale natočený podle skutečných událostí plus jako bonus hlavní role Denzel Washington. Tenhle snímek jasně naznačuje, že se bude na co koukat a taky, že je.

Velmi pěkný film podle skutečných událostí ze sportovního prostředí amerického fotbalu,ale i o rasové zkoušce lidí jednoho města.Dost se tady řeší černá a bílá.Spojením těchto dvou rozdílných barev lidí vznikl nadmíru silný,téměř dokonalý tým.Když se zranil ten jejich kapitán Gerry-měl jsem slzu v oku.No a nakonec to má i ten správný konec.Dost se mi tady také líbil Will Patton v roli "bílého" trenéra. Nejraději bych dal ještě větší hodnocení,ale kvůli D.Washingtonovi nemužu-nemám ho rád. Určitě to doporučuju.

Původně jsem chtěl dát o jednu míň, ale některé scény jsou hodně emotivní. Film je ale dost vrtkavý chvíli dobré scény o prolomení rasových bariér, chvíli takové nijaké, to neznamená že je špatný. Nakonec všichni přestanou prudit a stanou se týmem. Kdo má rád podobné filmy doporučuju více Coach Carter, to je klasa!!! 75%

Sportovní filmy prostě miluji, vždy si u nich odpočinu a navíc mě dokážou dojmout…Pocit vítězství který se na diváka z obrazovek přímo valí, je těžké přehlédnout…Bohužel už je zvykem že podobné filmy jsou natočeny na efekt, těžko se k tomuto filmu někdy vrátím, protože když vidíte ty emoce, napětí a stupňovanou podívanou, tak postupem času, všechny pocity vyprchají a už se na to dívá jen s pocitem lhostejnosti…Je až neuvěřitelné že i když všechny filmy s americkým fotbalem které vznikly podle skutečné události, tak jsou kvalitní ( Světla páteční noci, Nepřemožitelný a teď i Vzpomínka na Titány ) ale ani jeden se nevyrovná snímku Olivera Stona Vítězové a poražení…Může to být větší zkušeností režiséra nebo většími hvězdami ve filmech, a nebo to může být obojím, nicméně natočit ty pravé emoce, všechny ty pády na samé dno a z mrtvých vstání se nikomu nepovedlo tak jako Stonovy…Dalším plusem Titánů bylo že se zabýval rasovou problematikou, může to znít jako klišé a nebo si režisér myslel na „zlatého plešina“ nevím, ale nějak mu to nevyšlo…Pro mě největším zážitkem nebyl Washington ale všechny natočené zápasy…Filmaři je sice poněkud uhladili a pro jistotu ještě přetřeli narůžovo, ale nijak výrazně jim neuškodili…Skutečnost musela být daleko drsnější a vyhrocenější, ale příběhy stříbrného plátna mají svá vlastní pravidla a neřídí se jenom doloženými fakty!!!