Přeskočit na obsah
Hlavní náhledový obrázek

Film

Ďábelské ženy

Další název: Les Diaboliques

Hodnocení

Pozor, některá hodnocení mohou obsahovat spoilery a dle pravidel komunity jsou označena "!!".

Avatar

argenson

(222069 )
0

uživatel hodnotil: 7/10

Tři pointy v jedný minutě, to je aspoň majstrštyk! Ale líp hodnotit nemůžu, protože tomu výbornýmu konci předchází celkem nudná dvouhodinovka s kredenciózní Signoret a chabrusoidní Clouzot.

Avatar

cicis

(134233 )
0

uživatel hodnotil: 9/10

Zaujímavý snímok režiséra Henriho-Georgese Clouzota, podľa ktorého v roku 1996 natočil Jeremiah S. Chechik film Ďábelská lest (Diabolique). V novej verzii je veľa identických scén, a podobnosť postáv je tiež jasne viditeľná (Simone Signoret-Sharon Stone, Paul Meurisse-Chazz Palmintieri)

Avatar

hvezdyn

(30975 )
0

uživatel hodnotil: 8/10

Napínavý příběh z roku 1955 nás zavádí do prostředí jedné internátní školy. Zde panuje přísný režim hlavně pro žáky. Ústavu vládne despotický ředitel, který se uzurpátorsky chová ke všem zaměstnancům ústavu. Ne úplně dobře zachází se svojí manželkou. Psychický i fyzický nátlak je takový, že to vyžaduje nějaké řešení. Proto se ona žena a další zaměstnankyně ústavu domluví, že pana ředitele sprovodí ze světa. Příběh má úžasnou atmosféru a je i krásným dokumentem doby. Obdivoval jsem exteriéry v podobě francouzských silnic i malá francouzská městečka. Svoji malebnost si dochovávají až dodnes. Do děje zasáhne i opilý voják v podobě začínajícího herce Jeana Lefebvra. No, mladý, už mu taky v té době bylo 35 let. Hlavní postavy vytvořili Simone Signoretová, Vera Clouzotová a Paul Meurisse. Příprava vraždy, její provedení, její možné odhalení a různé překvapivé pointy přináší celou řadu napínavých situací. Dnes s odstupem času může být toto napětí spíše úsměvné, ale vnořme se do doby padesátých let, kdy ještě vznikly tzv. noir filmy.

Avatar

martin.stusak.9

(27607 )
0

uživatel hodnotil: 10/10

Zajímavé by bylo vidět jak by si s takovýmto scénářem poradil Alfred Hitchcock. Tady však jde o noir, tedy o zcela něco jiného. Černobílý obraz je naplno využit, takže v barevném provedení si to snad ani nelze představit. I práce s kamerou je na výbornou. A tak se stalo, že se vyprávění na vybudování atmosféry vystačilo zcela bez použití soundtracku, což je záruka filmového umění. Tohle by dnes málokdo dokázal. Na dnešní dobu je tempo dosti pomalé, ale síla scénáře vše plně vynahradí. Jinak by to ani nešlo. Klasika patřící do zlatého fondu světové kinematografie.