Člověk na konci

Počítačový odborník Harry Benson, vynikající programátor s vysokým IQ, má na svém kontě už dva pokusy o vraždu, ačkoliv je to celkovým založením spořádaný člověk. V důsledku poranění hlavy totiž trpí silnými epileptickými záchvaty, které u něho vyvolávají nezvladatelnou agresivitu a stavy výpadku mysli, po kterých neví, kde byl a co dělal. Po určení diagnózy, syndromu ADL, se proto rozhodne podstoupit experimentální chirurgický zákrok v naději, že pak bude moci ovládat své násilné tendence. Je zařazen na přední místo v seznamu kandidátů na operaci, nazvanou "třetí etapa". Tento zákrok spočívá v tom, že jsou pacientovi do mozku implantovány elektrody a ty napojeny na miniaturní počítač umístěný v hrudi, který je určen k řízení záchvatů. Po operaci však nedochází ke zlepšení, pacientův stav se naopak ještě zhorší, čehož se obával Bensonův psychiatr také díky Bensonově psychické poruše. Mechanismus nefunguje tak, jak by měl, záchvaty jsou naopak častější a chování pacienta ještě brutálnější - stává se z něho vraždící maniak a řetězu tragédi už nelze zabránit... Námětem k filmu byl stejnojmenný sci-fi román Michaela Crichtona z prostředí americké neurochirurgické laboratoře, kde skupina vědců zkouší léčit některé psychické poruchy pomocí počítačově ovládaných stimulátorů. V rámci napínavého příběhu se autor dotýká řady vážných a zajímavých vědeckých problémů i otázek dalšího vývoje civilizace.