Radhošť

Tři filmové povídky, uváděné pod titulem nejdelší z nich Radhošť, vznikly v koprodukci FAMU a České televize a představuje se jimi nejmladší generace filmařů. Pro všechny tři je společná podobná poetika, práce s neherci, zájem o hledání hodnot v takřka zapomenutých místech, kde v drsném kraji žijí svérázní lidé, z nichž mnozí dělají velice svérázné věci. - Krátký film Bohdana Slámy Zahrádka ráje (1994) je love story z malého nádraží, kde pracuje plachý pomocník Stáňa. Má přísnou tetičku a trpí strachem z žen. Nerad nakládá uhlí, ale je nepřekonatelný ve znalosti jízdních řádů. I když se tetičce nakonec podaří udělat ze Stáni ženáče, neznamená to, že se z něj stane opravdový muž. Prohlížení jízdních řádů v manželské posteli je poněkud jiná činnost, než baculatá Miluška od novomanžela očekává. Sbalí si tedy své saky paky a odstěhuje se k rodičům. Tehdy přijde znovu ke slovu tetička a její plán… Vtipná povídka, vyprávěná svižným tempem a s určitou nadsázkou, je rozdělena do krátkých kapitol. Výsledkem je smutná groteska se smutným hrdinou a s nečekaným koncem. – Středometrážní film Otevřená krajina svobodného muže natočil Pavel Göbl jako reálové cvičení třetího ročníku FAMU. Vypráví prázdninový příběh studenta, jenž řízením osudu zůstane trčet „na brigádě“ u podivínského samotářského kožkaře. Prožijí spolu pro oba dva nezapomenutelné léto. Student naučí kožkaře tančit a na oplátku (kromě toho, že bude umět čistit kožky) se začne dívat na svět poněkud jinýma očima. Režisér ani oba protagonisté nezastírají slabost pro dlouhé pohledy do krajiny a na horská úbočí, pro něž však ostatní obyvatelé blízké vesnice nemají porozumění. Výjimkou je pošťačka, která nosí kožkaři nejen poštu, ale i vyprané prádlo, přičemž neskrývá své pravé úmysly... – Středometrážní povídka Tomáše Dorušky Radhošť je ovlivněna valašskými mýty a také všudypřítomnou slivovicí. Když k dědovi Kolmačkovi přijede na návštěvu realistický zeť (představovaný frontmanem skupiny Mňága a Žďorp Petrem Fialou) se dvěma dětmi, aby mu pomohli sbírat kameny z pole, pobyt u svérázného staříka, který kromě vlastnoručně pálené slivovice miluje pohádky, okouzlí návštěvníky z města natolik, že i oni vstoupí na chvíli do světa kouzel a mýtů. Do děje od počátku vstupuje otázkami i neviděný režisér, aby se například dozvěděl, jak se do slivovice dává srdce. Snímek se natáčel dva roky v rožnovských lesích a je pozoruhodným kameramanským počinem: použité filtry, úhel i kompozice záběrů dotvářejí motto filmu, že „co není křivé, to není valašské“. – Snímek navazuje na podobné projekty Co chytneš v žitě (FP 11/98) a Šest statečných (FP 5/2000z). -kat- Filmový přehled 2002/4 Autor/Zdroj: -kat-/Filmový přehled