Červený drak

Teď na to koukám v televizi a snad i fandím tomu Dolahyrtymu v podání Ralpha Fiennese. Když přivede Emily Watsonovou k tygrovi pod narkózou a ona si ho osahává, myslím tygra, jedna z nejpůsobivějších scén filmu.

Úžasně obsazený thriler podle neméně skvělé knihy. Velmi kvalitní předloha zaručila, že herci měli co hrát - nemuseli moc mluvit, ale Hrát. A to umí jak Edward Norton tak i Ralph Fiennes, kteří výrazem obličeje řeknou více, než 5minutovým monologem. Anthony Hopkinse snad není nutno ani zmiňovat. Hlavní devízou filmu je však příběh, budované napětí a uvěřitelnost - možnost, že toto se může stát, z toho mrazí...

Chybou, především amerických, tvůrců bývá, že se mermomocí k veleúspěšným filmům snaží natočit další a další pokračování. Vím, že jde o pěníze, komerci a zisk. Často je to na škodu dílům samotným. Snímek Červený drak dějově předchází filmu Mlčení jehňátek. V popisku se psalo, že se jedná o nejděsivější z celé trilogie. Mně se to tak nezdálo. Atmosféra filmu Mlčení jehňátek zdaleka nebyla překročena. Film Červený drak je přesto zajímavým a napínavým filmem.

Opět další film ze soudku Bretta Ratnera, který patří k mým oblíbený. Pokračování filmu, kde se opět setkáváme s Hannibalem Lecterem v podání Anthony Hopkinse. Víte co hraje tomuhle skvělému thrilleru do karet, na to je jednoduchá odpověď, je to vražedná trojce - Hopkins, Fiennes, Norton.