Ta třetí

Tohle televizní zpracování stejnojmenného románu Jaroslava Havlíčka se fakticky dost povedlo. Pan režisér Dušan Klein své práci vždycky rozuměl a uměl vytvořit správně dobovou atmosféru. Tady mu hodně pomohl autor hudby Emil Viklický a hlavně Mirek Dlouhý, který byl na přelomu milénia herecky na vrcholu a v hlavní roli bezvýznamného prvorepublikového slabocha a pokrytce přímo exceloval. Srovnávat se starší verzí z roku 1968 nebudu, protože by to nebylo fér, ale tenhle televizní film je výrazně nad průměrem.

Docela ráda bych tohle novější zpracování románu J.Havlíčka porovnala s tím z roku 1968, kde hlavní roli hrál Václav Voska. Jestli by bylo tak nudné jako toto z roku 2001. Nemohu si pomoci, ale obě hlavní postavy se chovaly značně nesvéprávně, což mě hlavně u dospělého čtyřicetiletého pokladníka z banky, kterého hrál Vladimír Dlouhý, dost vadilo. Protože jestli s ním dokázala mávat mladá dvacítka, tak jak dokázala, tak se divím, že vůbec dosáhl dospělosti. To co předváděla Vondráčková, afektovanou vychytralou bloncku, měla alespoň v roli, a když si to ten chlap nechal líbit, dobře mu tak. Nicméně mohlo vše ještě být vyhroceno na větší obrátky, Vladimír Dlouhý ten potenciál určitě měl.

...psychologického románu Jaroslava Havlíčka, kde hlavní postavou je 40ti-letý úředník Jiří (Vladimír Dlouhý), jenž prožívá bouřlivé milostné vzplanutí k temperamentní a náročné Adéle (Lucie Vondráčková). Setkává se však s Miladou (Ilona Svobodová), svou sestřenicí, a zjišťuje, že narozdíl od Adély s ní mlůže více hovořit, Milada je přibližně Jiřího věku, je vyzrálá a poněkud již zklamaná životem, žije přítomností a nemá hlavu v oblacích. Jiří je rozhodnut ukončit vztah s Adélou, aby mohl požádat Miladu o ruku. Adéla před časem odmítla Jiřímu intimní sblížení, ale ve chvíli, kdy se dozví o Miladě, zcela se Jiřímu oddá a on opět ztratí hlavu. Je to však malý záměr pomsty. Jiří ukončí vztah s Miladou a předpokládá svou budoucnost s Adélou, jenže i ona nakonec Jiřího odmítá...nerozhodný muž zklamaný svým milostným životem nakonec volí "tu třetí", tedy dobrovolnou smrt...dobré psychologické drama postavené na výkonec hlavních představitelů. Pravda, vzhledem k tomu, že jde o inscenaci, působí občas výkony herců /zejména I. Svobodové/ poněkud divadelně, ale na celkové kvalitě to nic nemění.

Miluju Havlíčkovu psychologickou výpravnost, kde dokáže jedinečně popsat charaktery jednotlivých postav a příběh zasadit do ovzduší poválečných let první republiky. To platí u všech jeho knih a z valné většiny i u přepisů na filmové plátno. Nedávno zesnulý Dušan Klein se této adaptace zhostil naprosto parádně a nebál bych se tenhle televizní film přirovnat spolu s "Kafka to taky neměl lehký" k jeho nejzdařilejším dílům. Dobová atmosféra dýchá z každého záběru, Lucka Vondráčková je až obdivuhodně krásná, odhalená ňadra její půvab ještě zvyšují. Pro mě je to její nejlepší filmová role, klobouk dolů, co tady zahrála. To samé platí o Vladimíru Dlouhém, jehož výkon je zbytečné komentovat. Hudba Emila Viklického tvoří nedílnou součást celku a její dramatičnost kolikrát pěkně nabírá na obrátkách. Pecka! Po dvacetileté repríze musím zvednout hodnocení na plný počet! Stále jsem si po skončení filmu marně lámal hlavu nad tím, kdo je vlastně ta třetí? Až když jsem si to znovu pořádně srovnal v hlavě, pochopil jsem. Naprosto geniální název, zkrátka mistr pera a znalec lidských duší Jaroslav Havlíček. Musím napravit dva resty. Za prvé, přečíst knihu (nechápu, že jsem ji mohl nechat opomenutou, vzhledem k tomu, že mám většinu díla od Havlíčka přečteno) a za druhé, zkouknout ještě stejnojmenný film z roku 1968, jehož je tato verze remakem.