Černá kočka

Mistři hrůzy Boris Karloff a Bela Lugosi ve společném filmu je stejný fanouškovský fenomén jako akční hrdinové Arnold Schwarzenegger a Sylvester Stallone 'Plán útěku' (2013). Třicátá léta byla v hororovém žánru velice plodná a tak vznikly takové filmové fenomény, že se staly doslova a do písmene filmovou klasikou. Nebo je někdo, kdo nezná například Drákulu či Frankensteina? S podivem se to netýká tohoto snímku. A to se stal filmovým milníkem v oblasti použití hudby. Hrůzostrašné či jinak děsivé scény se tu sice tolik nevyskytují, avšak hororová síla je ve scénáři a hlavně v dialozích, které jsou v těch nejlepších momentech ostré jako břitva. Vizuální stránka a patřičné kulisy pro vytvoření atmosféry již byl zavedeným standardem. Satanismus je téma příběhu pana a paní Allison, kteří si vyjeli na svatební cestu do Budapešti, která se po setkání s určitým člověkem ve vlaku nakonec vyvine zcela jinak, než jak by si jistojistě představovali. Ve třicátých letech tak děsivý film, že byl v některých státech rovnou zakázán. Dnešní divák samozřejmě nad tím bude kroutit hlavou, ale když se zaměří na herecké projevy obou protagonistů, k tomu obrazové hrátky světla a stínů a dobu vzniku, kdy se na hororové filmy přeci jen shlíželo poněkud jinak, nemůže být již na pochybách. Výprava je jednoduchá, avšak patřičná pro ucelený futuristický nádech. Načasovaná hrůza vytváří surrealistickou atmosféru podpořenou klasickou hudbou od takových skladatelů, jako je Ludwig van Beethoven, Frantz Schubert či Johann Sebastian Bach. Vše pevně sedí a vytváří opravdový dobový filmový zážitek. Ne, skutečně je škoda, že je snímek zapomenutý.

Odspojenia dvoch legiend Karloffa a Lugosiho síce viacerý čakaly viac ale je to taký lepší stred na ktorý sa dá pozerať.

Již poněkud vyčpělá podívaná. Herecký koncert Karloffa a Lugosiho, na němž stojí veškeré kvality filmu, bohužel částečně pohřbívá vnucující se hudba. Tito pánové mají na svém kontě daleko lepší spolupráce.