Krvavá neděle

Ještě v době než se Greengrass proslavil dvěmi Bourneovými dobrodružstvími a skvělým Letem č. 93 natočil film o masakru neozbrojených civilistů v Irsku roku 1972. Film je natočen ve stylu dokumentů a vypadá neskutečně realisticky.

Forma mně hodně připomněla moji vlastní práci s kamerou, jen obsah nemívám tak dramatický a jsem naprosto nestranná :-). Teď vážně - dokumentárním stylem, s kamerou funící těsně za zády pohybujícího se objektu, se často dařilo diváka propašovat do samotného kotle dění, na žádné straně však neměl známé, a tak mu nezbylo, než se nechat strhnout vírem a bez odstupu být postaven před hotovou věc v jednom nepřátelském táboře, aby byl, se stejným efektem, vzápětí vyplivnut do protějšího, vždy jako pozorovatel, ovlivněný předem daným náhledem - úskalím všech hraných dokumentů... I když tvorbu Paula Greengrasse nijak zvlášť neobdivuji, za udržení pozornosti v permanentním neklidu si určitě zaslouží mé uznalé kývnutí.

Strhujícím téměř dokumentálním stylem natočený příběh nás zavádí do prostředí Severního Irska kde má dojít ke zdánlivě poklidnému pochodu proti útlaku Anglické nadvlády... Politicky silně motivovaný příběh nemá útředního hrdiny, kamera jakoby z pohledu tředí osoby se soustředí na pár důležitých postav a různýmy sekvencemi nám ukazuje jejich úlohu v tomto příběhu, díky tomuto stylu vyprávění je dobře vystižen chaos a prostředí, které se z klidného pochodu změnilo v krvavou střelnici do civilistů... Film dobře poukazuje jak se umí chovat i tak mírumilovná, konzervativní a hlavně demokratická vláda Spojeného království...

Neobyčejně syrový snímek natočený polodokumentárním stylem vám navodí pocit, jako byste byli přímo tam na sídlišti a kryli se před sprškou kulek