Procházka po Měsíci

Nebýt otřesně rosplizlého závěru, mohlo se skutečně jednat o příjemné překvapení. Ztráta iluzí i velkých snů na příkladu atraktivní ženy, která žije lehce otupěle vedle sucharského manžela. Co všechno oba museli obětovat a jak se to promítne teď. Psychologicky i dobově zajímavý snímek – retro atmosféra se celkem povedla. Ten závěr však všechno zazdil.

Jedna nečekaná pochvala a něco se změní, jedna noc a ne ledajaká, vždyť člověk nechal stopu na měsíci, dcera poznala první francouzský polibek a matka? Ta zažila také „poprvé“ a najednou se zatřesou základy manželského stereotypu... „ Věříš na osud? Jsou jisté věci, které se stanou v každém případě, je to ve hvězdách, je to daný předem. Ale i když je to ve hvězdách, člověk, dospělá, zodpovědná osoba, bytost, si může vybrat. Může si vybrat správně“. Otázka zní, co je správně?! A někdy to prostě, ta „dospělá, zodpovědná osoba“ neví! Pro mě velmi příjemné překvapení.