Cesta hlubokým lesem

Hm, jsem zvyklý na hezkou hudbu od pana Lišky, ovšem tady se ty pazvuky nedají poslouchat. Ale agitka je to jako když střelí. Komunisti se s tím vůbec nemažou a jede to natvrdo. Za to by mělo být hodnocení nulové. Jenže film jako takový to vykreslil velmi dobře. Herci vynikající.

Československá nová vlna 60. let byla plná odvážných snímků kritizující dobu a skutky, a když komunističtí straníci v 68“ bouchli do stolu a udělali všemu přítrž, všechny se rázem ocitly v takzvaném trezoru. A tento snímek je jeden z nejodvážnějších, neboť temnou dobu 50 let skutečně vykresluje tak okázale, že jde z toho až strach. A použít k tomu v ději dva přátele, kteří byli v dětství nejlepší kamarádi a až v dospělosti se jim stala osudná politika, bylo to nejlepší, co mohl scenárista Jaroslav Dietl vymyslet. A vlastně je to i nadčasové, protože i v dnešní době dokáže politický pohled a činy rozdělit. I jinak dobré kamarády. On se ten námět o združstevňování vlastně s porovnáním se snímky z let padesátých nijak neodlišuje. Jen je více zaměřen především na funkcionáře a jejich disciplínu a hodně se v tom tlačí na pilu. Jan Kačer v roli takového funkcionáře OV KSČ skutečně exceluje a v takové pozici ho snad už jinde k vidět není. Ale věrohodný je i Mojmír Fašung, který charakterově kapánek naivního milicionáře pojal taktéž výtečně. Ano, jak je tu ukázáno, skutečně stačilo malinko, aby se rázem z leckoho stal třídní nepřítel, se kterým bylo pod záštitou strany okamžitě vypořádáno. Straničtí funkcionáři, odpovědnost komunistů a duch doby. Tento snímek by se měl kvůli poučení z politického fanatismu v rámci budování a ničení lidských životů pozlatit.