Hledači pevného bodu

Dvouhodinový dokument Pavla Kouteckého Hledači pevného bodu (s pracovním podtitulem Po letech III) je prozatímním završením dlouhodobého časosběrného projektu, mapujícího nejnovější české dějiny (období od října 1990 do října 2001) prostřednictvím životních peripetií jejich „účastníků“, konkrétně hudebníka, politika a podnikatele Michaela Kocába, nejmladšího svědka listopadových událostí na pražské Národní třídě Kryštofa Rímského, jednoho z vůdců studentské stávky Martina Mejstříka a politika Jana Rumla. První díl projektu, nazvaného Po letech, vznikl jako filmový týdeník pod titulem Po roce a na třináctiminutové ploše zachycoval i další osobnosti (Marta Kubišová, policista Vladimír Němec, Petr Čepek) a jejich situaci, v období do listopadu 1990, šedesátiminutové pokračování Po roce a opět po roce (1991) dokumentovalo tytéž osobnosti se stejným časovým odstupem. Sedmdesátiminutový snímek Po letech (FP 4/95 – V), věnovaný památce Petra Čepka, se už zaměřil jenom na Mejstříka, Kocába, Kubišovou a Rumla, a šestapadesátiminutový film Po letech II (1997) již zachycoval stejnou čtveřici jako následující Hledači pevného bodu. – Těžištěm snímku je neustálé prolínání osobních úspěchů i problémů a společenské angažovanosti protagonistů; s výjimkou nezakotveného a tudíž nejvíce „hledajícího“ Kryštofa Rímského je dominantním tématem ostatních mužů jejich enormní pracovní vytíženost, způsobená právě účastí na veřejném či přímo politickém dění. Prostřednictvím co nejautentičtějších výpovědí, zaznamenávaných v „reálném čase“ (tedy nikoli prostřednictvím vzpomínek či archivních materiálů) Koutecký vytváří mozaikovitý pohled na naši nejčerstvější historii, v němž si nečiní nárok na objektivitu či úplnost; hlavní kvalitou ojedinělého a obsahově nesmírně zhuštěného projektu, srovnatelného u nás svou metodou jen s filmy Heleny Třeštíkové, je ostatně jeho otevřenost. Lidé se před kamerou vyjadřují vždy k aktuální situaci, jejíž kontexty nemají možnost nahlédnout a zhodnotit. Kvalitu subjektivní výpovědi má však i zdánlivě neosobní, „složený“ výsledek: Koutecký si již před dvanácti lety vybral osobnosti, jejichž společným rysem je důraz na morálnost jednání, někdy nerozeznatelný od jisté politické naivity (Rumlův pokus o vnitrostranický „puč“ v ODS, Kocábovo působení v později vytunelovaném investičním fondu Trend, Mejstříkova účast ve spontánně vyvřelém a na první pohled neúspěšném hnutí Děkujeme, odejděte!); možná překvapujícím, ale jistě zákonitým vyústěním je, že s výjimkou nezaujatého Rímského se ostatní tři portrétovaní setkali na stejné straně v boji o Českou televizi. – Záměrem Pavla Kouteckého je pokračovat v projektu i nadále. -zk- Filmový přehled 2002/6 Autor/Zdroj: Kubina Zdeno/Filmový přehled