Ararat

Kur.. to byl děs. Nejprve půl hodiny kecání naprosto mimo mísu. Pak zmatek nad tím, zda je to retrospektiva nebo zda to natáčejí. No větší chujovinu jsem si na večer vybrat opravdu nemohl. Celé mi to lezlo na nervy, a ještě ty kecy do toho co se děje… Ne, opravdu, tohle se tedy z mého pohledu vůbec nepovedlo a je mi líto, že jsem dal „The Promise“ tak nízké hodnocení. Ve srovnání tady s tou bejkárnou jsem mohl dát klidně plný počet. Já prostě nesnáším tyhle cikcak vyprávěnky, kde v polovině netušíte, co kde a jak. V tomto zmatku zaniká jakákoli myšlenka a jakákoli scéna. A shazovat vraždění žen a dětí jakýmsi jako natáčením je podle mého zhovadilost.

U filmu Ararat jsem měla opět stejný problém jako u Sophiiny volby. Z tohoto typu filmů pak dva dny nespím a některé scény se mi dost neodbytně vrací:-( V podstatě jsem o genocidě Arménů nevěděla vůbec nic, než jsem viděla tenhle film a můj oblíbenec Atom Egoyan mě překvapil. Je to drsárna a rozhodně ne film na nedělní odpoledne s partou přátel.Ale tyhle filmy se taky točit musí...bohužel.

Z mého pohledu opravdu drama, jak má být (myslím příběh, ne herecké výkony). O genocidě Arménů jsem toho také moc nevěděla a jsem ráda, že jsem se to dozvěděla touto cestou - tedy dramatem několika osudů (byť zřejmě smyšlených), do kterých zasáhla. Genocida jako taková nám asi nic moc neřekne, pokud za ní nebudeme vidět konkrétní příběhy konkrétních lidí. Toto drama je opravdu mnohovrstevné, hluboké a plné významů, všechny jsem asi ani na první zhlédnutí nezaznamenala či nepochopila. Také doporučuji diskutovat o tomto filmu s dalšími, kdo ho viděli, to určitě pomůže do filmu více proniknout - a myslím, že to stojí za to. Zajímavých postav i myšlenek je v něm opravdu hodně. Moc se mi líbil symbol granátového jablka - jako symbol vytrvalosti a vůle k životu, kterou člověk má, versus nesmyslnost některých předpisů, které vám zapovídají si do určité země přivézt "ovoce či zeleninu" (přesto co pro vás může granátové jablko znamenat). Zajímavý komentář: Frolíček

Tento film byl pro mě spíš zklamáním než přínosem. Čekala jsem od něj víc. Scény, do kterých se vkládaly další a další dějové linie mě jenom mátly. I když to byl film hořký a bolestný, mohli do něj vložit trochu humoru třeba s Ch.Plummerem. Například "Želary" byl taky smutný film, ale přesto do něj vložili trochu toho humoru. - Takže, nic moc. Do kina bych šla spíše na jiný film.