Hvězda

Průměrný ruský válečný film, který jako vždy oslavuje hrdinství sovětských vojáků, tentokráte čety průzkumníků.

V posledných desaťročíach som sovietske,resp.ruské bojové filmy nepozeral nakoľko som ich povinne musel v 60 tych rokoch na ZDŠ .Neskôr už iba z recesie.Bol som tentokrát milo prekvapený lebo film som dostal náhodou do daru a naviac sa mi aj páčil na rozdiel od tých minulých.Nie je už propagandisticky ladený , ale ukazuje ťažkú realitu počas vojny a nesmierne utrpenie včetne strát čo v minulosti boli iba na nemeckej strane.

Průměrné "B" válečné drama,kde speciální průzkumná jednotka operuje v týlu nepřítele a má zjistit důležité informace.Film není vysloveně hrozný,ale některé scény a hlavně dialogy a nudný začátek my nedovoluje jít s hodnocením než na 5/10.

Tento druh válečných filmů, s klidnějším tempem, mně plně vyhovuje. Nějaká ta příprava, rozmluvy, přesun, akce, další přesun, atd. Rozhodně lepší nežli nepřetržitý proud zběsilých akcí. Hvězda je navíc zdokonalena vynikající kamerou, tedy až na jeden úlet, kterým je způsob snímání vojáka, jenž se snaží odlákat německé pronásledovatele. Kdo viděl, ví o čem je řeč. Působivá je i hudba od Alexeje Rybnikova, sloužící především k umocnění emočně vypjatých scén. Ač se jedná o film válečný je i poetický, „Земля, земля я звезда“ mně bude znít v hlavě ještě dlouho. Netřeba se zmiňovat, že úplný závěr filmu, pochodující vojáci a hlas mimo obraz, mě, jako jeden z mála konců, dostal. Do protikladu stavím, více než trapnou, závěrečnou scénu z divácky oceňovaného filmu „Zachraňte vojína Ryana“. Nebe a dudy. Neustále se mluví o patosu v ruských válečných filmech, i když by na něj měli plné právo, jedná se již o přetrvávající stereotyp z dob minulých. Patos se odstěhoval na západ.