Proměna

Každého by asi vyděsilo, kdyby se ráno probudil a zjistil, že se proměnil v ohyzdný hmyz. Přesně to popsal v jedné své povídce Franz Kafka. Příběh již zaujal mnoho filmařů, jeden přepis pochází i z Ruska a zaujme hlavně svým výtvarným ztvárněním. Známá Kafkova novela, která zachycuje narůstající děs člověka, jenž po probuzení zjišťuje, že se proměnil v ohyzdný hmyz, již zaujala řadu filmařů, mezi nimi též ruského divadelního režiséra Valerije Fokina. Jeho původní profese je patrná, i když skýtá pro film obohacující prvky. Fokin se ve spolupráci s kameramanem Igorem Klebanovem zaměřil především na výtvarné ztvárnění příběhu. Střídají se zde záběry ponuré, téměř černobílé tonality (hustý déšť stékající po okenních tabulkách a padající kolem podmáčených, oprýskaných stěn) s bohatě prosvětlenou barevností starosvětského pokoje. Otázku fyzické lidské proměny řešili filmaři různě: od doslovně pojednané proměny přes její záměrné nezobrazení až k variantě předložené tímto filmem. Režisér se totiž rozhodl zavrhnout jakékoli trikové možnosti a proměnu hmyz pojal výhradně pantomimickými prostředky: Jevgenij Mironov přesně odpozoroval pohyby hmyzu a zvětšil je v měřítku příslušejícím lidskému tělu. Když jej poprvé spatříme překvapeného svou proměnou, leží na zádech a prsty na rukách i nohách kmitá stejně jako za záda položený hmyz. Záhy zapojuje jakoby brouci pohyb všemi končetinami, zejména předními. Nenavozuje představu ohyzdného pavouka, ale bezbranného, ustrašeného brouka (však je také v posledku něžně oslovován jako štěnička či hovniválek). Lezení po stěnách a stropu, vydávání pisklavých zvuků namísto řeči je pak jen úlitbou atraktivitě zvoleného pojetí. (jš) katalog 1.Festivalu nad řekou