Psí dny

Spíše než film je to takové šmírování "normálních" lidí. A ne vždy to jsou hezké pohledy. Vskutku depresivní podívaná, která rozhodně není pro každého.

Ejhle, člověk 21. století! Výborní (ne)herci v zajetí blahobytných strázní... Co jiného říct, než že toho má pan Seidl hodně co říct. Totiž, tak nějak čekáte, kdy děj vyústí v tragédii a až s koncem si uvědomíte, že to CELÉ byla tragédie, která si navíc dál žije svým vlastním životem, patrně řízeným podprahovými signály z La Cucarachy :-)

Heimat bist du großer Söhne, Volk, begnadet für das Schöne ( Tys domovem velkých synů, lid nadaný na krásu ) – jak paradoxně zní tato slova rakouské hymny, z úst jednoho z protagonistů ve scéně, která ji tak činí tou nejlepší a nezapomenutelnou . Ve filmu je představen pravý opak, o krásu a ušlechtilost se tu ani nezavadí. Jen ty nejnižší charaktery, nehostinné prostranství kolem průmyslových zón, i stejně depresivně a uniformě působících novostaveb a jejich (ne)normálních obyvatel. Zajímavá sonda do několika životů, někde tak blízko…nebo tak daleko?

sonda do života několika lidí na předměstí rakouského velkoměsta,kde vše vypadá idylicky pouze zvenčí.Místy až dokumentární ráz filmu.Rozhodně ne snímek pro každého.