Idioti

Snímek Larse von Triera Idioti vznikl v roce 1998 podle známého minimalistického manifestu Dogma 95 a má certifikát Dogma 2. Jeho přijetí bylo - podobně jako u ostatních von Trierových filmů - značně rozporné. Nezpůsobila to jen scéna skupinového sexu s jedním záběrem, jdoucím mimo ustálené normy, nýbrž spíše samotný námět a jeho zpracování. - Poněkud tajuplná smutná žena Karen se jakoby proti své vůli přidruží ke skupince recesistů, kteří předstírají na různých místech a v různých prostředích, že jsou duševně postižení. Začne s nimi žít ve vile, dočasně svěřené jejich neformálnímu vůdci Stofferovi, a po překonání zábran se připojí k jejich zdánlivě nezávaznému žertování, jehož smyslem je tradiční provokování měšťácké společnosti. Jenže společné soužití a stupňující se Stofferovy "ideologické" nároky začnou bizarní společenství rozleptávat. Nebezpečná hra se obrací proti hráčům a končí rozpadem skupiny. - Lars von Trier se přirozeně snaží dodržovat pravidla vlastního manifestu, avšak i on se dopouští odchylek; nejčastěji se zmiňuje skutečnost, že film se vlastně odvíjí v retrospektivách (je tedy narušen požadavek jednoty místa a času). Roztěkaná ruční kamera zaznamenává v hrubém obrazu jednotlivé epizody a zároveň také komentáře protagonistů, kteří odpovídají na dotazy neviděného tazatele (Lars von Trier), týkající se Karen i jednotlivých stádií jejich "magoření". Na scéně se tak například objevuje manželka jednoho člena skupiny Axela, která jinak ve filmu vůbec nevystupuje. - Snímek se vyznačuje značným stupněm improvizace a jeho natáčení muselo klást obrovské nároky na vynikající herce. Je dokladem autorovy nesporné filmařské vnímavosti, ale zároveň také ukázkou poněkud sebestředného a manipulativního přístupu nejen k médiu samotnému, nýbrž i k lidem a ke společnosti. Tomáš Bartošek Filmový přehled 2003/2 Autor/Zdroj: Bartošek Tomáš/Filmový přehled