Trosečníci

Původní projekt scenáristy Marka Epsteina (studenta FÁMU) vznikl jako volný triptych krátkých povídek, které se ve svém námětu nechaly inspirovat motivy tří pohádkových příběhů. Nejedná se však o pouhý přepis pohádek. Jejich děj autor, společně s mladými debutujícími režiséry Tomášem Krejčím a Ivem Macharačkem, zasadil do současnosti, ale přitom jim ponechali příchuť některých nadpřirozených jevů i některých základních principů a divákovi tak předložil otázku, do jaké míry mohou mít události všedních dnů kolem nás někdy příchuť archetypálních pohádkových pověstí a mýtů, které člověka provázejí od dětství a často prostupují do jeho života, mnohdy podvědomě, i v době dospělosti. Tří vyprávění se .šťastným koncem", byť jsou vystavěna a exponována v reálném prostředí dneška, evokují zároveň určitou nadsázku s otazníkem a tvůrci je navíc ještě ve své explikaci opatřili výstižným podtitulem ... třikrát ze Světa který znáte aneb povídky o třech zachráněných. Věci, záležitosti a situace, které mohou občas potkat každého z nás, sebou zpravidla nesou jistá poselství, a je pouze na nás a našich schopnostech všímat si jich i ochotě brát si z nich ponaučení. Trosečníci nejsou v tomto smyslu sice žádným morálním apelem na naše vlastní svědomí, ale osobních paralel se v nich na druhou stranu bránit rozhodně nemusíme. Záměrem tvůrců nakonec byla právě snaha hrát si s divákem a formou hry ho tak vrátit k příběhům, které máme rádi a na které on už možná zapomněl. Ostatně záleží na každém z nás, bude-li chtít uvěřit... První povídka s názvem [b]Bůh ví...[/b] je spíše mystickou komedií o jednom vadném jističi a muži, který až po smrti zjistil, že nežil dobře. Duchařské vyprávění těží z fantaskní zápletky a odvíjí úsměvný děj téměř absurdních situací - od rodinných rituálů, vzájemnosti lidské empatie, porozumění, ale i pochopení a uznání vlastních chyb, až k poslednímu soudu, kde by člověk měl být připraven ohlédnout se smířlivě za svým životem a nezůstat překvapen, případně přijmout poslední šanci. Režie Tomáš Krejčí. Povídka [b]Pošťácká[/b] vypráví o poštovním doručovateli, který se snaží, navzdory osobním problémům, doručit podivný balíček s neúplnou adresou. Postupně se ovšem jeho hledání adresáta promění v tajuplnou cestu, na jejímž konci se sám de facto stává příjemcem záhadného balíčku, zároveň však nalézá mnohem cennější poklad, jehož pravou hodnotu si předtím nebyl sto uvědomit. Režie Ivo Macharáček. Tématem posledního povídkového příběhu s názvem [b]Kráska a netvor[/b] je lidská osamělost, která nemusí být způsobena jen fyzickou odlišností, ale třeba jen tím, že nejsme ochotni nikoho jiného do své samoty vpustit. Ústřední dvojici postav tvoří osamělý hrdina, handicapovaný svým postižením a uzavřený ve vlastním světě, a dívka, která hledá sama sebe. Shoda okolností ji přivede k tomuto muži. Sympatie, které mezi nimi vzniknou, je postupně přesvědčí o smyslu jejich života. Režie Tomáš Krejčí.