Sangue Vivo

Když Pino Zimba začne hrát na svou tamburínu, nejdříve pomalu, potom se stále větší vervou, až se dostane do jakési posedlosti, zapomene na sebe i na okolní svět. Zapomene, že strávil 14 let ve vězení, že je pašerákem cigaret s divokou minulostí, že má tři manželky a 6 dětí. Zapomene dokonce i na svou novou kariéru herce a muzikanta. Vedoucí muzikant kapely Zoe, která se proslavila oživením jihoitalských hudebních tradic, ztvárnil jednu z hlavních rolí v novém snímku mladého talentovaného italského režiséra Edoarda Winspearea nazvaném Sangue Vivo (Živá krev). Winspeare pochází stejně jako členové kapely Zoe ze Salenta ležícího v jihoitalském regionu Puglia. Jeho film je inspirován těžkým životem tamních obyvatel a především fenoménem tzv. pizzicy, což je tradiční italský styl hudby a tance, který se vyvíjel pod vlivem řecké a africké kultury. Podle Winspearea stojí u kořene pizzicy pýcha „terrone". Tímto hanlivým výrazem bývají označováni lidé pocházející z chudobou sužovaného jihu Itálie, kteří se v současnosti živí především pašováním drog a cigaret na Balkán. Jedním z mála rozptýlení je pro ně právě zpěv a tanec pizzicy, jejiž divoký a podmanivý rytmus má podle legendy moc vyléčit člověka uštknutého tarantulí. Edoardo Winspeare ve snímku Sangue Vivo skvěle vystihl smysl a význam pizzicy, k němuž podotýká: „Lidé, kteří mají těžký život, vnímají tento druh hudby jako jakési vymítání zlých sil. Uštknutí jedovatým pavoukem je léčeno pomocí tance, který vyhání z těla zlobu a stejně tak i oprošťuje mysl nešťastných lidí od jejich trápení." V Sangue Vivo hrají kromě Pino Zimby i ostatní muzikanti z kapely Zoe a celý snímek je podtržen hudbou z jejich posledního alba. Winspearův film získal ocenění na filmových festivalech v San Sebasianu a Montpellieru. Autor/Zdroj: /Kino AERO