Trvalá dovolená

Šestnáctiletý Aloysius Christopher Parker (CP) se potuluje bezútěšným New Yorkem a hledá nějaké místo, kde by se mu aspoň trochu líbilo. Jeho hledání je však marné. „Teď, když už jsem pryč, přeju si vrátit se tam, odkud jsem tak chtěl pryč, když jsem tam byl" - to je jedna z mnoha životních moudrostí, které sype z rukávu. Svět v okolí Lower East Side je svět graffiti a útržkovité hudby, nic nemá dlouhého trvání, všechno je pomíjivé. Aloysius se setkává s mnoha lidmi, ale nakonec konstatuje: „Pro mě jsou lidi, které jsem poznal, jako řada pokojů, jako všechna ta místa, na kterých jsem se nějakou dobu zdržoval. Když do nich člověk vstoupí poprvé, je zvědavý na ten prostor, lampu, televizi. Ale pak někdy se dostaví strach, plíživý strach ... Každý je prostě jen sám a proto se jen tak poflakuju". I na konci filmu, kdy je na lodi, která ho odváži do Paříže, je rezignovaný: „Já se prostě neumím přizpůsobit a nikdy se to nenaučím." Permanent Vacation je Jarmuschův první film a je svým způsobem směrodatný pro celou jeho další tvorbu. Příběh notorických ztracenců, kteří se jen tak protloukají životem a nejsou schopni zbavit se pocitu, že je to lepší všude, kde oni právě nejsou, vypráví Jarmusch v nejrůznějších variacích vlastně stále znovu. V tomto filmu započala také jeho spolupráce s hudebníkem Johnem Lurie. Autor/Zdroj: /Kino AERO