Drak

Rutinní den důstojníka, popravčího z blízkého vězení. Vstává za úsvitu, posnídá, vyčte manželce zbytečnou útratu, opatří paralyzovaného syna. Ve vězeňském sklepem' vyslechne ortel nad přivlečeným odsouzencem. Tomu vytanou na mysli nesourodé vzpomínky na život. Po smrtícím výstřelu následuje předepsaná sklenice vodky. Vzápětí muž soucitně pozoruje pochodující vězně. Mine zaparkovaný vůz a vrací se domů autobusem. Popraveného ukládají do náklaďáku. Poté muž plní slib daný synkovi upoutanému na vozík. Jdou pouštět draka. Večer píše žádost o prodloužení svého pracovního úvazku. Potřebuje peníze na synkovu operaci. Zatímco usíná, nákladák se řítí tmou. Bezútěšná a chladně nezúčastněná výpověď se vynořuje z povlovného záběru nočního dvorku mezi sídlištními domky. Autor se záměrně vzdává hodnocení v duchu vyznání „Nesuďte a nebudete souzeni". Pro festival východoevropských filmů Chotěbuz je poctou, že film Papírový drak, který zde v roce 2002 získal Zvláštní cenu poroty za nejlepší režii, je na karlovarském festivalu uváděn v sekci Na východ od Západu. 38. MFF Karlovy Vary