Trampoty pana Humbla

Velmi zajímavá inscenace režiséna Viktora Polesného natočená podle stejnojmenného románu Vladimíra Neffa. Na studiovku až nezvyklá stopáž více než půldruhé hodiny umožnila tvůrcům vzít základní motiv otázky lidských hodnot dost zevrubně a přiblížit se tak literární předloze na možné maximum. Na tom má velikou zásluhu i scénář Ivana Hubače. Velká herecká příležitost pro Miroslava Donutila i když osobně si myslím, že pro tuto roli by se našel vhodnější představitel. Tohle asi nebude podívaná pro každého ale ti co si u obrazovky rádi popřemýšlí ji zcela jistě ocení.

Já neznám knižní předlohu, takže nevím, zda za ten pitomý způsob podání může přímo pan Neff, nebo si to jen scénárista upravil dle svého. Dobrá, námět je tímto naprosto zdrbán, a pro mne tím nepřijatelný. V každém případě mi to vadilo, takže jsem měl sníženou pozornost. Neskutečně v té temnotě pobavil dopis paní Hermíně Smolové. Pak se odněkud vynoří nějaká postava Piky či jak a já vůbec nepochápal souvislost. Asi jsem fakt nedával pozor. A protože mne zaujala až druhá půle filmu o komančích, dávám s bídou dvacet.