Dávná pověst o muži s píšťalou nemá začátku ani konce. Krysař po staletí putuje od města k městu a jeho tvář má nesčetně podob. V tajemných ulicích starobylé Prahy ožil jeho příběh jen na jediný den a možná jen proto, aby se stal filmem. Objevil se na přelomu jednoho roku jako přízrak a stejně tak i zmizel.
Hned při prvních krocích městem spatřil Agnes, Kristiána a budoucí svědky jejich manželského slibu, jak v otevřeném červeném kabrioletu objíždí kostely a prosí o svatební obřad. Dívka s věnečkem ve vlasech, nosí pod srdcem nový život. Ale všude jsou odmítáni. Muž s fujarou a v dlouhém plášti, nadaný podivuhodnou schopností přinést lidem očistu, až dosud lásku nepoznal. Pro něj i pro Agnes je jejich setkání jako blesk z čistého nebe. Marně Kristián volá jméno své milé, marně jim ďábel nastražuje léčky. V té zběsilé silvestrovské noci se zrodilo pouto, které je ale třeba vykoupit. Každý tu něco ztrácí, každý se musí něčeho vzdát.
Krysař, který nalezl inspiraci ve stejnojmenné předloze Viktora Dyka i v muzikálu Daniela Landy, je osobitou a originální filmařskou reflexí staré legendy. Na otázku, proč byl film točen vlastně "v přímém přenosu", v průběhu 24 hodin, F. A. Brabec - spoluscenárista, kameraman a režisér v jedné osobě - odpověděl."Snažil jsem se najít klíč na zpracování Krysaře tak, aby zůstal silný emotivní příběh o lásce a zároveň abychom nevytvořili ´jen´ klasickou ´dobovku.´Extrémní podmínky natáčení, kde musí všichni ze sebe dostat opravdu všechno, pomohly umocnit emotivní proniknutí pod kůži všech hrdinů. Faleš nebyla možná, nebyl na ní čas. Zahráli jsme si s přirozeným vyčerpáním, se zimou i s povinností něco dokončit.Věřím, že jsme v hraných scénách dosáhli větší autentičnosti a expresivnosti,.a že divák bude vtažen do děje se stejným nasazením jako celý filmový štáb."
