Snímek režiséra Anga Leeho s názvem Hulk (česky hromotluk či kolohnát) je dalším z filmů, inspirovaných komiksovými seriály kreslíře Jacka Kirbyho a textaře Stana Leeho z legendárního nakladatelství Marvel Comics. Podobně jako u předchozích snímků komiksové série, jakými byly filmy Blade (FP 2/99), X-Men (FP 10/2000), Spider-Man (FP 6/2002), Daredevil (FP 4/2003) či X-Men 2 (FP 6/2003), i natáčení Hulka se zúčastnil Stan Lee jako výkonný producent. – První sešit vyšel v roce 1962 a záhy se Hulkovy příběhy staly velmi úspěšným artiklem. Po slavném TV seriálu The Incredible Hulk (1978-82, Neuvěřitelný Hulk) se tento rozporuplný hrdina objevuje i na plátně. – Protagonista, „civilním“ jménem Bruce Banner, má tu smůlu, že se v dětství stal obětí nezodpovědného genetického pokusu svého otce, který později dovršilo ozáření při nehodě v laboratoři. Tyto dvě okolnosti mají za následek, že když se jinak klidný Bruce opravdu hodně rozzlobí, v mžiku naroste do obludných rozměrů, zezelená a drtí všechno a všechny široko daleko kolem sebe. Navíc má schopnost rychle se pohybovat vzduchem. Není už mladým pohledným vědcem, ale řádícím monstrem Hulkem. Na rozdíl od jiných superhrdinů, kteří v drtivé většině dali své úžasné schopnosti do služeb Dobra a Spravedlnosti, má Bruce/Hulk problémy sám se sebou. K jeho zděšení se mu pocity moci a síly až příliš zamlouvají. Ale rozhodně se mu nezamlouvá jeho znovunalezený otec, který se po letech zčistajasna objevil s jasným cílem: využít syna pro své ničitelské záměry. Do hry navíc zasahují Bruceova milovaná kolegyně Betty, její otec pětihvězdičkový generál Ross a sebevědomý „byznysman“ Talbot. – Po technické stránce se filmu nedá nic vytknout. Hulk je ve své velikosti patřičně impozantní a zdá se nezranitelný, nepolapitelný a neporazitelný. Tvůrci se nesporně inspirovali odvěkými „modely“ od Stevensonova Dr. Jekylla a pana Hydea, přes Frankensteina až po King Konga. Režisér Ang Lee, který až překvapivě střídá různé filmové žánry, se pokusil se svým stálým spolupracovníkem Jamesem Schamusem dodat klasické komiksové látce psychologický rozměr a obohatit tak dosavadní způsob pojednání komiksových hrdinů. Avšak psychologické a komiksové prvky se k sobě často váží poněkud neústrojně. Ambiciózní snímek je tak ve výsledku příliš „složitý“, plný náznaků, bere sám sebe moc vážně a chybí muaspoň špetka nadsázky, humoru a ironie, jež ke komiksu patří.
-kat- Filmový přehled 2003/7,
Autor/Zdroj: -kat-/Filmový přehled
