
Film
Cukrová bouda
Další název: Cukrová bouda
Žánr: drama, vojenský, poetický, evropská tvorba
Země/rok: Československo/1980
Délka : 85 minut
Hodnocení
Pozor, některá hodnocení mohou obsahovat spoilery a dle pravidel komunity jsou označena "!!".

jarda53
(166809 )uživatel hodnotil: 7/10
Tátu dvou chlapců, fašisti zastřelili 7.5.1945, matka se rozhodla, co naplánoval, po válce se přestěhovat do Čech, kde dostali domek po Němcích v pohraničí. Starší syn Ondra naváže vztah k německému antifašistovi Bartlovi, který se vrátil z koncentráku a zjistil, že přišel o celou rodinu. Pod filmem je podepsaný Karel Kachyňa a jeho značka ve filmu něco znamená...

Pitryx
(150741 )uživatel hodnotil: 6/10
Hezky natočené a občas i docela zajímavé. Závěr s překvapením se také povedl. Velmi dobří herci. 8158/8200

hvezdyn
(30975 )uživatel hodnotil: 8/10
Je po válce a mladá, ve které v posledních dnech jedna mladá rodina přichází o živitele. Dramatický příběh z doby těšně poválečné, kdy země vstává z bahna a marnosti patří k tomu lepšímu v naší kinematografii. Však scénář Vladimíra Körnera ručí kvalitou příběhu. Jana Švandová je zde v roli matky dvou chlapců. Musí se vyrovnat s novým prostředím. Zalíbení nachází i v jednom vojákovi (Ivan Vyskočil). Další výraznou postavou je německý navrátilec Bartl (Miroslav Macháček). A vynechat nelze ani dětskou roli Michala Dlouhého. Doba, kdy v zemi řádili Wervolfové, Banderovci, zastydlí hrdinové, ale i ti hrdinové skuteční bývá různě vykládána. Často i účelově. Když srovnám tento film s těmi natáčenými v posledních 20 letech, tak jednoznačně vítězí.

martin.stusak.9
(27607 )uživatel hodnotil: 9/10
Příběh z poválečných let kladený na důraz jednoduchosti a naivity dětského pohledu chlapce Ondřeje, kterého ztvárnil Michal Dlouhý. Syrovost literárního dramatického díla Vladimíra Kölnera ´Zrození horkého pramene´ sice byla razantně potlačena, ale Karel Kachyňa to alespoň vyzdvihl poetikou a přímočarostí poválečného života v pohraničí. Traumatizující atmosféra tedy vyšla vniveč, což je na dílu ohromná škoda. Vynahrazuje to alespoň postava Němce Bartla, neboť ji Miroslav Macháček vystihl přesně ve smyslu literární postavy. Pesimismus a rezignace starého muže a zvídavost dítěte dává snímku ohromný kontrast nelehké doby. Akt sebevraždy je nejsilnější moment celého filmu. A to se údajně vlivem cenzury nemohlo dosáhnout konce dle literární předlohy. Bylo nutno to pro film zkrátit, takže je filmový příběh v mnohém velmi ochuzen a tak snad film přispěje alespoň jako lákadlo na onu knihu. Karel Kachyňa dělal jen to, co mu bylo umožněno a i přes mnohé výtky snímek rozhodně stojí za povšimnutí.