Film vznikl na motivy románu Newtona Thornburga Cutter and Bone (1976), který ve stylu černého realismu vykresluje pesimistický obraz společenské anarchie v Americe postvietnamské éry. Hlavní postava, Alex, přišel ve Vietnamu o oko, ruku a nohu. Jako fyzická, ale především mentální oběť války není schopen vrátit se do běžného života a sžírán frustrací vybíjí svou nenávist v agresi vůči okolí. Objektem pomsty se stane místní naftový magnát, jenž je Cutterovi zosobněným symbolem zkorumpované moci, odpovědným za společenské zlo. Konkrétní záminku skýtá podezření, že Cord znásilnil a zavraždil sedmnáctiletou mažoretku. Alex se vydává na cestu msty a zavede na ni i svou ženu Mo a svého přítele Bonea. Vyprávění je založeno na zneklidňující víceznačnosti.
Cutterova cesta náleží do tehdejší neonoirové vlny, jež souvisela se společenskou depresí, kterou po období liberálního idealismu šedesátých let vyvolalo trauma vietnamské války a aféra Watergate. Postava frustrovaného vietnamského veterána, jenž se samozvaně ujímá spravedlnosti, se stala novým prototypem asociálních antihrdinů, kteří násilnou individuální revoltou reagují na morální anarchii společnosti a její právní nihilismus. Celý kriminální motiv se tu stává metaforou obecné zkaženosti, která odkazuje k iracionalitě a neuchopitelnosti zla. Noirový koncept se vedle postav prosazuje ve vizuálním stylu, který kameraman Jordan Cronenweth zakládá na dlouhých záběrech, hloubkových kompozicích a na práci se světlem. Bohatý a propracovaný vizuální styl dává filmu neobyčejnou plastičnost a estetickou působivost.
První kritiky ve Variety a v The New York Times byly až překvapivě zdrcující a United Artists po několika dnech film stáhli. Načež se objevila vlna pozitivních ohlasů ve vlivných týdenících, například New York napsal: „Passer s definitivní platností ovládl americkou scénu. Je to mj. nejlepší film o rozkladu sebevědomí šedesátých let. Obsahuje silný pocit nostalgie a smutku." Film se vrátil do oběhu a vstoupil do dějin jako „jeden z nejvzácnějších a nejopomíjenějších filmů noir posledních desetiletí."
Jiří Voráč
Letní filmová škola Uherské Hradiště 2016
